"Už jsme se dostali za konečný termín," řekl novinářům v Bruselu mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj a dodal, že lídři všech tří řeckých koaličních stran měli do pondělí jedenácti hodin říci, zda jsou pro Řecko přijatelná tvrdá úsporná opatření, jejichž zavedením EU a MMF podmiňují poskytnutí druhého záchranného úvěru.

Podobně tvrdě se vyjádřil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy po pondělní schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pokud chce Řecko i druhý záchranný úvěr, musí přijmout podmínky, na které je poskytnutí úvěru vázáno: "My tu dohodu chceme. Řečtí lídři dali nějaké sliby a také je musejí svědomitě plnit. Evropa je místem, kde má každý nějaká práva, ale i povinnosti. Čas utíká, je třeba to dokončit a podepsat." Dodal, že by Atény měly státní příjmy ukládat v odděleném fondu určeném ke splácení dluh, aby se tak vyhnulo bankrotu.

Řecko se ale zatím nedohodlo a tvrdí, že žádný takový termín ještě stanoven nebyl. Řecko se dalším úsporným opatřením brání.

Země má 20. března má splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (asi 363,4 miliardy Kč). Pokud si nezajistí i druhý úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. Řecko by se tak s vysokou pravděpodobností stalo první evropskou zemí, která po druhé světové válce vyhlásí státní bankrot.

Odložené jednání

Skupina Ecofin se měla sejít v pondělí, ale kvůli průtahům při jednání v Aténách byla její schůzka zrušena. Předpokládá se ale, že ministři se nakonec sejdou ještě během tohoto týdne.

"Pokud nebude dosaženo dohody, nebude ani nový záchranný program pro Řecko. Všichni, kdo v Řecku nesou zodpovědnost, musí vědět, že od této podmínky se neodkloníme," upozornila Merkelová a dodala: "My chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo.“

Také předseda Evropského parlamentu Martin Schultz vyzval všechny řecké strany, aby přijaly nutné reformy, současně ale uznal, že Řecko se v úsporách dostalo na hranice možného, což tvrdí i Atény. Podle něj jsou nyní aktuální investice a růst. Potřebné peníze pro Řecko se dají získat z nové bankovní daně.

Pomoc považuje Schultz za důležitou. Hlavním nebezpečím je dominový efekt na eurozónu. Pokud by se Řecko zhroutilo, mělo by to dopad na německé a francouzské banky.