"Žádost (o nákup půdy) čínského koncernu Čung-kchun patřícího panu Chuangovi nelze schválit," prohlásil ministr vnitra Ögmundur Jónasson podle agentury AFP. "Ať se na věc podíváme z kterékoli strany, není žádný způsob, jak vyhovět," dodal.

Odmítnutí je poměrně překvapivé, protože ministerstvo hospodářství ve svém stanovisku z 10. listopadu prodej půdy podpořilo. "Není žádný důvod se domnívat, že by islandské zájmy byly uvedenou zahraniční investicí jakkoli ohroženy," citovala média ze stanoviska rezortu.

Vnitro má ale na věc opačný názor. "Mluvíme tu o prodeji pozemků takového rozsahu, že pokud bychom se rozhodli udělat takovou výjimku od aplikace zákona, bylo by možné v důsledku toho tvrdit, že zákon je neplatný jako celek. Jakékoli další žádosti o podobnou výjimku by pak muselo být vyhověno," zdůraznil Jónasson. Byl by v tom údajně precedent směřující k rozprodeji země.

Rozhodnutí je definitivní a Chuang Nu-po nemá žádnou možnost se proti němu odvolat nebo žádat islandský stát o odškodné.

Halldór Jóhannsson, který Chuanga na Islandu zastupuje, vyjádřil nad odmítnutím "zklamání a ohromení". Poukázal na to, že žádný zákon nestanovuje velikost pozemků, které mohou být prodány.

Nabízel miliardu

Chuang projevil v srpnu zájem koupit za miliardu islandských korun (166 miliónů korun) 300 kilometrů čtverečních pozemků, což je 0,3 procenta islandského území. Na pozemcích nazývaných Grimsstadir a Fjöllum sliboval postavit turistický komplex tvořený hotelem, golfovým hřištěm a největší přírodní rezervací v Evropě.

Pětapadesátiletý Chuang byl v minulosti v nejvyšších čínských vládních kruzích a časopis Forbes ho letos v seznamu nejbohatších Číňanů zařadil na 129. místo. Jeho jmění činí podle odhadů 890 miliónů dolarů (16,8 miliardy korun). Právě Chuangova komunistická minulost ale vzbuzovala podezření islandských bezpečnostních orgánů s tím, že jeho úmysly by nemusely být vedeny čistou láskou ke krásám přírody a turistice, jak on sám tvrdí. Ve hře by mohla být i možnost skrytě dopomoci Číně dostat se blíž k Arktidě a jejím nyní objevovaným zásobám ropy a nerostných surovin.

Po zhroucení bank v roce 2008 islandská vláda peníze určitě potřebuje. Mnozí politici včetně premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové proto uvítali Chuangův investiční záměr i pracovní příležitosti, které vytvoří. Islanďané ale váhají dělit se o své přírodní zdroje s cizinci a zakládají občanská sdružení proti "příliš levnému" výprodeji země.