"Do voleb v roce 2010 jsem vstupovala s heslem Spolu to dokážeme," řekla v úvodu tiskové konference Radičová. Nyní si prý musí na otázku, zda to spolu dokážeme, odpovědět: "Myslím, že ne."

V březnových předčasných volbách povede kandidátku předseda strany Mikuláš Dzurinda. Radičová vyloučila možnost, že by založila novou stranu.

Její kabinet padl v polovině října. Spojil hlasování o důvěře s navýšením pravomocí pro záchranný fond eurozóny a neuspěl. [celá zpráva]

Politolog Ján Baránek upozornil, že rozhodnutí Radičové nekandidovat nemusí být pro SDKU šťastné. „Nebude to znamenat příliv voličů, spíš naopak. Pro SDKU je výzvou stabilizovat voličskou základnu,“ uvedl Baránek. Podle něj bude pro SDKU důležité, zda Radičová své rozhodnutí zdůvodní kandidaturou v prezidentských volbách v roce 2014, nebo odchodem z politiky. Baránek se domnívá, že straně by neprospělo, kdyby své rozhodnutí spojila s vnitrostranickými neshodami z minulosti.

Poloprezidentský systém

Poslanci v pátek schválili novelu ústavy, která Radičové umožní vést zemi až do předčasných voleb.

Novela vnáší podle politologa Michala Horského do slovenské legislativy prvky prezidentského systému. „Vláda pověřená prezidentem bude ve svých pravomocích karikaturou francouzského poloprezidentského systému,“ tvrdí politolog Michal Horský.

Upozornil, že slovenská ústava je konstruovaná pro čistě parlamentní systém vlády, kde má prezident přesně vymezené pravomoci a vláda v plném rozsahu své činnosti podléhá rozhodnutím parlamentu.

„Prvky, které novela vnáší do ústavy, jsou tomuto systému zcela cizí,“ konstatoval. Schválené změny se podle Horského nejvíc podobají systému, jaký funguje ve Francii. „Předsedu francouzské vlády jmenuje prezident a parlament ho na začátku odsouhlasí. Za to, co ministerský předseda dělá, neodpovídá parlamentu, ale prezidentovi,“ dodal Horský.