Svému šéfovi se vzepřelo podle agentury Reuters kolem 80 členů jeho strany, tedy více než čtvrtina celkového počtu, a hlasovali pro uspořádání referenda. Referendum podpořilo 111 poslanců, ale 483 ho odmítlo. Hlasování se konalo na základě petice 100 000 lidí, kteří žádali vládu o všelidové hlasování o dalším setrvání Británie v unii, případně o podmínkách tohoto setrvání.

Výsledek případného referenda by sice nebyl pro vládu závazný, ale velká vzpoura v Konzervativní straně naznačuje, že se do ní vrací rozkoly kvůli Evropě, které pronásledovaly bývalého premiéra Johna Majora v 90. letech.

Cameron nařídil členům své převážně euroskeptické strany, aby návrh na referendum odmítli. Zdůraznil, že Británie potřebuje mít silný hlas v Evropě, aby mohla zahájit svoje zájmy, když se eurozóna potýká s dluhovou krizí.

Cameron žádá některé pravomoci zpět

Nejednotnost působí nesnáze premiérovi a oslabuje jeho moc v boji za to, aby se Británie udržela v přední linii jednání o reformě eurozóny. Cameron chce, aby Británie zůstala v EU a vzala si od Bruselu zpět některé pravomoci.

Krize eurozóny vytvořila dilema pro Cameronovu vládu, která nechce dávat příliš mnoho peněz na pomoc zemím eurozóny. Obává se ale, že eurozóna by ji mohla vyloučit z rozhodování o věcech, které se týkají Británie, píše Reuters.

Stoupenci členství v Evropské unii tvrdí, že Británie dělá 40 procent svého obchodu s eurozónou a že opustit EU by mohlo poškodit ekonomiku.

Euroskeptici takové obavy odmítají a tvrdí,že Británie dala příliš mnoho pravomocí Evropské unii, což považují za nedemokratický a přeregulovaný krok, který brzdí ekonomický růst.