Článek
Obvinění z válečných zločinů proti Nizozemsku opětovně vznesli v červenci 2010 příbuzní tří obětí, neboť nizozemské soudy, které se srebrenickým masakrem v minulosti zabývaly, odmítly civilní žaloby proti vládě i proti OSN. Jednalo se o jednoho tlumočníka a rodinu elektrikáře zaměstnaného u modrých přileb.
Nizozemští vojáci OSN tehdy nedokázali ubránit město před bosenskosrbskými jednotkami, které zde následně povraždily na 8000 muslimských mužů a chlapců. Vláda vždy tvrdila, že v tom okamžiku byly nizozemské jednotky opuštěny kontingentem OSN.
Nizozemské ministerstvo obrany, citované agenturou ANP, vyjádřilo překvapení nad rozsudkem a ujistilo, že se jím bude zabývat a podnikne následně nezbytné kroky.
"Nizozemský stát je odpovědný za smrt tří Muslimů po pádu Srebrenice," uvedl odvolací soud ve svém rozhodnutí. Podle rozsudku neměl nizozemský prapor modrých přileb vydávat muže Srbům.
Rozsudek může vyvolat další obvinění
Jak konstatuje BBC, rozsudek byl neočekávaný a mohl by vyvolat vlnu dalších podobných obvinění ze strany příbuzných obětí, kteří by požadovali odškodnění. Zároveň by mohl ovlivnit vysílání národních jednotek do mírových misí OSN, neboť by jim teoreticky mohlo hrozit, že budou voláni k odpovědnosti, i když jsou pod kontrolou OSN.
Nad srebrenickou enklávou vyhlásilo OSN ochranu do 11. července 1995 poté, co na území proběhla invaze bosenskosrbské armády. Nizozemské jednotky však byly špatně vyzbrojené a nebyly schopny ochránit Muslimy, kteří se ukryli na základně OSN, a bosenskosrbská armáda je přinutila ji opustit. Následně oddělila muže od žen, muži byli povražděni a těla umístěna do masových hrobů.
Asociace takzvaných srebrenických matek, která reprezentuje asi 6000 přeživších a příbuzných obětí masakru, se snažila přisoudit vinu samotným jednotkám OSN. Tribunál v Haagu však v červnu 2008 rozhodl, že v tomto případu není kompetentní kvůli statutární imunitě OSN. Úterní rozsudek by podle jejich advokáta Axela Hagedorna mohl případ ovlivnit, ale zatím není jasné, v jakém rozsahu.
ICTY za srebrenický masakr odsoudil již několik bosenských Srbů. V říjnu 2009 začal proces s jejich někdejším politickým vůdcem Radovanem Karadžičem, který čelí obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
V červnu byl před ICTY postaven bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je považován za hlavního viníka masakru. I při pondělním druhém stání odmítl odpovědět na otázku, zda se cítí vinen či nevinen zločiny, z nichž je stejně jako Karadžić obžalován. Tribunál následně formálně prohlásil, že Mladić se tedy v souladu s právní praxí považuje za nevinného. To podle odborníků otevírá cestu k zahájení procesu.
V Bosně soud kvůli masakru ve Srebrenici poslal do vězení už nejméně 12 bosenských Srbů a sedm osob zprostil obžaloby.
