"Spolkové ministerstvo vnitra s teroristickým útokem pomocí EHEC počítalo již v roce 2006," objevilo se na internetu. Další spekulace zase měla titulek: "Německá zpravodajská služba ve věci EHEC vyšetřuje v Paříži."

DPA připomíná, že v Česku se o pozdvižení postaral ministr zemědělství Ivan Fuksa se svou teorií, že někdo mohl zeleninu otrávit ve skladu, což by podle něj "bylo na hranici teroristického útoku". [celá zpráva]

Oficiální místa ale úvahy o útocích jednoznačně odmítají: "Nic neukazuje na bioteroristické pozadí (případu)," prohlásil mluvčí německého ministerstva vnitra. Neuskutečnila se ani žádná "tajná schůzka" v Paříži, které by se zúčastnila německá tajná služba. Také ze Spolkového úřadu pro bezpečnost potravin zní: "Nemáme žádný náznak, že jde o útok."

Tato ujištění ale se zastánci spikleneckých teorií vůbec nepohnou. Důvodů pro útok je podle nich dostatek. Masný průmysl po problémech s BSE, zkaženým masem a dioxiny čekal na okamžik, kdy nějaký skandál postihne producenty zeleniny. Podezřelý je také - jako již v případě prasečíptačí chřipky - farmaceutický průmysl, který by si výrobou drahých léků mohl přijít na velké peníze.

Někteří za vším vidí jadernou lobby. Podle rakouského serveru wahrexakten.at, který se běžně zabývá třeba otázkami o vetřelcích z vesmíru, se jaderný průmysl záměrně snaží přenést pozornost k jiným tématům. V Německu se totiž v posledních týdnech živě o budoucnosti jaderných elektráren diskutovalo a vláda nakonec rozhodla o ukončení jejich provozu do roku 2022.

Rakušané se bojí "čuňat na fotbale"

Rakušané se zase bojí, že se současná epidemie nebezpečné střevní nákazy zavleče do jejich země. Ve Vídni se totiž bude konat kvalifikační fotbalový zápas o mistrovství Evropy mezi Rakouskem a Německem.

"Nelze to vyloučit," řekl APA vídeňský expert Michael Kunze. "Nakažení je sice velmi nepravděpodobné, ale ne zcela vyloučené, pokud je někdo čuně," zdůraznil Kunze.

Riziko podle něj skrývají toalety na stadiónu.

Hypotézy vědců

I vědci ale spekulují, zda mohl někdo EHEC vypustit záměrně. Dokud se nepodaří najít zdroj, "nedá se vyloučit ani velmi nepravděpodobná, ale teoreticky myslitelná možnost, že někdo bakterie vypustil záměrně," napsal v novinách Tagesspiegel uznávaný mikrobiolog Alexander Kekulé z univerzity v Halle.

Také ve Španělsku, kde zemědělci kvůli "okurkovému poplachu" přišli o stovky miliónů eur, se hledají viníci. Podle Ramóna Mampela z jednoho ze španělských zemědělských svazů za vše mohou konkurenti. "Jsem si jistý, že se za postojem Německa skrývají jiné zájmy. K nim mohou patřit třeba dodavatelské smlouvy s Marokem nebo jihoamerickými státy."