Eurokomisařka pro imigrační otázky Cecilia Malmströmová ovšem zdůraznila, že rozšíření možností obnovit hraniční kontroly by muselo být pouze výjimečné a dočasné opatření.

Už stávající pravidla umožňují možnost dočasně obnovit kontroly. Podmínkou ale je, že to může být jen na omezenou dobu. Navíc musí existovat vážná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost dané země. Zavést kontroly lze při velké sportovní akci typu mistrovství Evropy či světa ve fotbale.

Rozšířená pravidla 

Nově by se mohly obnovit kontroly v případě, kdy nějaká země dostatečně nechrání vnější hranici. Pak by zřejmě členské státy mohly kontroly s takovou zemí obnovit. Konkrétní příklady dnes při představování plánů Bruselu nepadly. V minulosti se ale hodně kritiky snášelo třeba na Řecko kvůli jeho hranici s Tureckem, přes níž se do unie dostává hodně nelegálních přistěhovalců.

Další možností by byla situace, kde se vnější hranice nárazově ocitne pod velkým tlakem. Příkladem může být nynější stav v Itálii a na Maltě, kam pronikají imigranti z blízké Afriky.

"V zájmu udržení stability schengenského prostoru bude možná potřebné vzít do úvahy možnost dočasného znovuzavedení omezených kontrol na vnitřních hranicích v případě úplně výjimečných okolností, jako je například situace, kdy se část vnějších hranic neočekávaně dostane pod obrovský tlak," podotkla  komisařka s tím, že se obnovení kontrol musí přistupovat pouze ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu

Volání po změně vyvolal příliv uprchlíků ze Severní Afriky do Itálie, kam utíkali před nepokoji. Často ale mířili dál do Francie za příbuznými, v čemž jim Paříž bránila, i když na to měli právo, protože získali dočasná víza.[celá zpráva]

Spor mezi Itálii a Francií však nepropukl. Obě strany se dohodly a začaly usilovat o změnu pravidel. "Itálie ani Francie nechtějí konec Schengenu, ale úpravy pravidel," podtrhl italský premiér Silvio Berlusconi. [celá zpráva]

Schengenská dohoda
Zaručuje obyvatelům účastnických zemí, tedy členských států Evropské unie, Švýcarska, Norska a Islandu, volný přeshraniční pohyb s pouze minimálními kontrolami. Vytváří tedy jednotné vnější hranice a harmonizuje některá pravidla pro udílení azylu či víz.
Jako první dohodu v červnu 1985 uzavřely Německo, Francie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. V plném rozsahu ale vstoupila v platnost o desetiletí později, přičemž zahrnovala i Itálii, Španělsko, Portugalsko a Řecko.
Česká republika se připojila v roce 2007.
Hlava ČR Václav Klaus se ale při nedávné návštěvě italského prezidenta Giorgia Napolitana v Praze vyjádřila proti Schengenu. [celá zpráva