Tuto formu protestu předem konzultoval se šéfem programu 180 minut Zsoltem Bogárem. Toho postihl stejný osud. Nový generální ředitel Maďarského rozhlasu István Jónás odstavil na dobu neurčitou také jeho. Oba potrestaní zatím zůstávají zaměstnanci rozhlasu.

Mong v živém vysílání doslova uvedl: „Parlament schválil mediální zákon. Podle platných zákonů a pravidel rozhlasu nemohu tento fakt komentovat. Budu proto mlčet. Z důvodu nového mediálního zákona následuje ze 180 minut jedna minuta mlčení.“

Populární redaktor moderoval ranní vysílání Rádia Kossuth od března 2010. Předtím pracoval v soukromém Inforádió a v časopise Manager Magazin. Za investigativní žurnalistiku získal několik ocenění a je držitelem také prestižní Pulitzerovy ceny.

Proti mediálnímu zákonu protestovaly začátkem roku 2011 dva celostátní deníky. Na titulních stranách deníky Népszabadság a Népszava v několika jazycích včetně češtiny uveřejnily větu „V Maďarsku je ohrožena svoboda tisku“.

Na základě nového zákona může mediální komise, kontrolovaná vládní stranou FIDESZ, udělit pokutu za nevyvážené zpravodajství až do výše 200 miliónů forintů (asi 19 miliónů korun). Podle mediálních odborníků může být pokuta pro některá média likvidační.

Premiér nevyloučil změnu zákona

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nevyloučil změny v kontroverzním mediálním zákoně, pokud to bude vyžadovat Evropská unie, které Maďarsko od Nového roku předsedá. Budapešť je kvůli zákonu unií kritizována.

„Jsme členy Evropské unie a existují určitá pravidla hry,“ řekl podle agentur Orbán. Ostře však kritizoval reakce některých členských států unie. „Nedovedu si představit, že by unie řekla, aby Maďarsko některé části zákona změnilo, a mediální zákony platné v Německu, Francii a Nizozemí by zůstaly nedotčeny. Byla by to diskriminace,“ konstatoval Orbán.

Reakce německé a francouzské vlády na maďarský mediální zákon označil za předčasné a přehnané. „Německo se už v této záležitosti vrátilo do reality a to samé doporučuji i Francii,“ dodal. Orbán konstatoval, že ve Francii jmenuje ředitele veřejnoprávní televize prezident, ale nikdy by si nedovolil říct, že zákon je nedemokratický.

Krizovou daň nezmění

Orbán reagoval také na kritiku zahraničních investorů, kterým se nelíbí tzv. krizová daň. Patnáct velkých zahraničních firem včetně českého ČEZ si na uvalení této daně na velké zahraniční investory kvůli ekonomické krizi stěžovalo dopisem Evropské komisi.

Šéf maďarského kabinetu připomněl, že největší zahraniční investice přišly do Maďarska v období jeho první vlády (1998 až 2002 pozn. redakce). „Maďarsko je desetimiliónový trh. Bez exportního úspěchu nemůže být konkurenceschopným. Nemáme problém se zahraničními firmami. Problémem je, že se maďarské malé a střední podniky nepodařilo napojit na zahraniční firmy,“ uvedl.

Orbán poznamenal, že nejvyšší částku v rámci krizové daně zaplatí maďarská banka a maďarská ropná společnost MOL. „Neexistuje diskriminace zahraničních společností,“ dodal.