Schválená opatření jdou daleko za rámec sankcí, které v červnu schválila Rada bezpečnosti OSN. Postihnou zejména energetický sektor, který je páteří íránské ekonomiky. Bude například platit embargo na nové investice a dodávky evropských zařízení i technologií pro ropný a plynárenský průmysl.

Írán je sice jedním z největších světových producentů ropy, ale přesto kolem 40 procent paliva dováží ze zahraničí, protože nemá dostatek vlastních kapacit pro zpracování suroviny tak, aby mohl uspokojit domácí poptávku.

Opatření jsou namířena také na zahraniční obchod, mj. v podobě zákazu dodávek materiálu, který lze jakkoli využít ve vojenské oblasti, a také na íránské banky a jejich transakce. Evropské peněžní ústavy například nebudou moci uzavírat s íránskými finančními institucemi nové partnerské vazby a íránské banky nebudou moci v Evropě otevírat nové pobočky. Ty íránské finanční instituce, které už nyní v EU působí, nebudou moci nabízet své služby vládním úřadům v EU.

Většina opatření začne hned platit

Většina z přijatých kroků vstupuje v platnost už v úterý. Některé ale budou muset ještě projít legislativním procesem v jednotlivých členských zemích Unie, což si vyžádá několik týdnů.

„Írán má samozřejmě právo využívat jadernou energii k civilním účelům. Má však také samozřejmou povinnost dělat vše zcela transparentně, protože případné vlastnictví jaderných zbraní je u Teheránu zcela nepřijatelné,“ zdůraznil šéf německé diplomacie Guido Westerwelle. „Evropa hovoří v tomto bodě jasným jazykem,“ dodal.

Rozhodnutí EU přišlo měsíc poté, co své sankce vůči Íránu zpřísnily Spojené státy. [celá zpráva]

Teherán kritiku svého jaderného programu rozhodně odmítá a EU před schválením dalších sankcí varoval. V neděli Írán pohrozil, že bude na „každou nepřátelskou akci tvrdě reagovat“.