Eurozóna, tvořená státy platícími eurem, se nedávno dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na programu pomoci pro Řecko. V příštích třech letech by tak Atény měly dostat půjčku asi 110 miliard eur (zhruba 2,9 biliónu Kč). Německo se stalo největším přispěvatelem. Pomoc byla již schválena ve Francii a Itálii. Schvalování však provází skřípění zubů a například na sousedním Slovensku se rozproudila debata, proč má chudší země přispívat zemi bohatší. [celá zpráva]

Merkelová se opřela o vládní většinu

Schválení zákona o pomoci Řecku předcházela v Bundestagu ohnivá debata, kde především opozice kritizovala pomoc, která zatíží obyčejné daňové poplatníky. Ovšem vládní koalice kancléřky Angely Merkelové zákon schválila pohodlnou většinou. Zákon následně prošel i horní komorou parlamentu a prezident ho vzápětí podepsal.

Akademici však žádají, aby německá vláda až do rozhodnutí soudu žádné peníze do Atén neposílala. Zatím není jasné, jak dlouho by soudu mohlo trvat, než vynese verdikt.

Pozornost kritiků pomoci se obrací i na velké finanční ústavy, které se na prohlubování řecké krize podílely rizikovými půjčkami a nyní budou profitovat z krize díky schválené pomoci, místo toho, aby se nesly následky přímo. Možná i proto německé finanční instituce v pátek oznámily, že podpoří dobrovolně pomoc zadluženému Řecku v příštích třech letech asi osmi miliardami eur (zhruba 208 miliardami Kč).

Akademici už v minulosti žalovali zavedení eura

Žaloba byla podána v Karlsruhe skupinou pěti akademiků. Mezi nimi je také emeritní profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty, který je známým euroskeptikem.

Starbatty a další tři ekonomové německou vládu postavili před soud už v 90. letech minulého století. Tehdy napadli rozhodnutí vlády, že se Německo vzdá národní měny a místo marky zavede na svém území jednotnou evropskou měnu euro. Na tuto stížnost ale soud reagoval odmítavě.