Evropský parlament chce prošetřit, zda Declan Ganley, multimilionář a předseda hnutí Libertas, které proti smlouvě před referendem veřejně brojilo, nedostal na kampaň peníze od ministerstva obrany USA a americké rozvědky.

Vyšetřování iniciuje Daniel Cohn-Bendit, francouzský europoslanec za zelené a někdejší vůdce studentských protestů v Paříži v roce 1968. Cohn-Bendit zástupcům irského tisku naznačil, že by mohlo existovat spojení aktivistů odmítajících smlouvu s americkými bezpečnostními úřady. „Kdyby se to mělo potvrdit, jasně by to ukázalo, že v USA jsou síly ochotné platit lidi, aby destabilizovaly silnou a autonomní Evropu,“ řekl v narážce na neokonzervativní kruhy kolem washingtonské nadace Heritage Foundation, jenž má být myšlenkovým zdrojem pro CIA.

Podobné obavy vyslovil i prezident Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering. „Musíme znát všechna fakta. Nemůžeme dovolit, aby Evropu poškozovali lidé, kteří požadují průhlednost, ale sami ji neposkytnou,“ řekl. Přední parlamentní představitelé o věci hovořili minulý týden s irskými úřady a vyzvali je, aby vyšetřily Ganleyho finance.

V centru podezření jsou smlouvy s Američany

Spekulace zřejmě živí skutečnost, že Ganleyho společnost Rivada Networks má smlouvy s americkou armádou v hodnotě přes 200 miliónů eur. On sám minulý týden přiznal, že na kampaň proti Lisabonské smlouvě daroval z vlastní kapsy 200 tisíc eur.

Podezření odmítli jak Ganley a mluvčí CIA, tak i přední analytička Heritage Foundation pro Evropskou unii Sally McNamarová. „Současná vládní garnitura je jedna z nejvíc proevropských za dlouhou dobu. Žádné nekalé protiunijní spiknutí neexistuje,“ řekla.