Hlavní obsah

Ruská rozvědka: Sověti chtěli jít v roce 1938 Československu na pomoc

– MOSKVA

Sovětský svaz byl v roce 1938 připraven jít Praze vojensky na pomoc, pokud by se Československo postavilo nacistickému Německu. Z nově odtajněných dokumentů sovětské rozvědky SVR ale plyne, že odmítavý postoj Paříže by případnou pomoc zřejmě stejně zablokoval.

Foto: ČTK

Francouzský premiér Édouard Daladier podepisuje v noci z 29. na 30. září 1938 mnichovskou dohodu.

Článek

"Dokumentů se našlo velice mnoho. V archivech byly nalezeny tajné materiály s analýzami následků tehdejších událostí na vojensko-politickou situaci," řekl agentuře penzionovaný generál rozvědky, historik Lev Sockov.

SSSR podle něj byl připraven poskytnout Československu vojenskou pomoc, ale Praha o ni pod tlakem Londýna a Paříže nepožádala. Sockov ale dodal, že situaci Moskvě komplikovala formulace smlouvy: "Měli jsme s Francií a Československem dohodu o vzájemné pomoci v případě německé agrese, ale SSSR směl pomoc poskytnout jedině až po Francii.“

"Když (Paříž) spolu s Anglií trvala na předání Sudet Německu, fakticky anulovala systém dohod o vzájemné pomoci, bez účasti SSSR," prohlásil Sockov.

Jeho názor podporují nově zveřejněné dokumenty. V archivech se objevila i zpráva rozvědky, podle níž finský velvyslanec v Londýně hlásil, že Francie nepodnikne žádné rozhodné kroky ani tehdy, pokud Hitler vojensky vtrhne do Československa.

Francie a Anglie chtěly Hitlera nasměrovat na východ

Podle dokumentů rozvědky mnichovská dohoda nebyla pokusem uklidnit Hitlera na účet Československa. "Prostě západní země se snažily zaměřit Hitlera na východ, aby se samy zachránily...,“ tvrdí Sockov.

Zprávy rozvědky byly věrohodné. Informovala například Moskvu o chystaném polském záboru Těšínska. V archivech se zachovala zpráva britského velvyslance ve Varšavě poslaná ministerstvu zahraničí v Londýně, že v případě německého vpádu do Československa polské vedení zabere Těšínsko, což se vskutku stalo.

Osamocená Praha

Zprávy z ruských archivů jsou dalším příspěvkem do diskuse, zda se Československo mělo v roce 1938 vojensky postavit nacistickému Německu. Podporují názor, že Benešovo rozhodnutí akceptovat mnichovský diktát, bylo správné. Vojenští historikové uvádějí, že Československo by se nemohlo dlouho samo bránit Německu, třebaže Němci byli tehdy slabší než při útoku na Polsko.

Anketa

Mělo se podle vás Československo vojensky postavit nacistickému Německu?
Ano
75,1 %
Ne
24,9 %
Celkem hlasovalo 14350 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám