Obě oblasti obývá jeden národ – Osetinci, potomci kmenů, které před mnoha tisíci lety přišly z Asie a usídlily se na Kavkaze na území dnešní Severní Osetie. Část z nich později přesídlila přes hřebeny Kavkazu dál na jih. Ve středověku přijali křesťanství, později se částečně islamizovali.

V roce 1774 si Severní Osetii podrobili v rámci kavkazských výbojů Rusové, Jižní Osetie se stala součástí ruské říše v roce 1801. Na rozdíl od jiných kavkazských kmenů Osetinci proti ruské přítomnosti nebojovali, s Rusy měli naopak dobré vztahy.
Ve dvacátých letech minulého století sovětský diktátor Josif Stalin rozhodl o administrativním přičlenění Jižní Osetie do sovětské Gruzie, zatímco Severní Osetie zůstala součástí Ruské federace.

Krátce před rozpadem Sovětského svazu začaly v Jižní Osetii sílit separatistické tendence, vyhrocující se situaci musely mírnit sovětské jednotky. V roce 1990 vyhlásila odbojná republika nezávislost, což se stalo roznětkou krvavého konfliktu. Boje mezi gruzínskými a osetskými vojsky ustaly až v roce 1992, kdy byly v oblasti rozmístěny smíšené gruzínsko-osetsko-ruské mírové síly.
Během vlády Eduarda Ševardnadzeho obě strany udržovaly status quo. Po nástupu Michaila Saakašviliho k moci začali Gruzíni usilovat o obnovení svrchovanosti nad Jižní Osetií. Nový prezident nabídl separatistům autonomii, jihoosetská vláda však trvá na plné nezávislosti.

Platí se rublem

V referendu před dvěma lety se pro nezávislost vyslovilo 99 procent Jihoosetinců. Výsledky ale neuznal žádný z důležitých hráčů ve světové politice, protože se ho účastnila mizivá část etnických Gruzínů. Ti tvoří méně než třetinu z celkových 70 tisíc obyvatel, zbytek připadá na Osetince a Rusy. Osetinci výrazně inklinují k Rusku, v němž žije druhá část jejich etnika. Přibližně 90 procent obyvatel oblasti má ruské pasy, při placení se zde běžně používá ruský rubl. Prezidentem neuznávané republiky je od prosince 2001 Eduard Kokojev.