Nová směrnice je přísnější než současná pravidla ve většině členských států EU, která norma sjednocuje. Dosud byla ve dvou třetinách zemí doba zadržování kratší, v ČR činila nanejvýš půl roku, ve Španělsku 40 dní.

Přistěhovalci budou ale mít 30 dní na to, aby zemi po svém odhalení opustili dobrovolně. Pokud tak neučiní, úřady je mohou zadržet na půl roku, během něhož připraví jejich deportaci. Ve výjimečných případech ovšem bude možné tuto lhůtu prodloužit o dalších 12 měsíců.

Zákon kritizují obránci lidských práv 

Novou unijní normu kritizují některé nevládní organizace jako Amnesty International. Při projednávání v parlamentu k ní vyjádřili výhrady i někteří levicový poslanci. Podle nich je nepřijatelné až na půldruhého roku zbavit svobody lidi, kteří nespáchali žádný trestný čin jenom kvůli tomu, že jejich domovská země dělá často administrativní obstrukce s jejich návratem.

Odpůrcům směrnice se taky nelíbilo, že cizinci po návratu do své domovské země nesmějí přijet do unie během dalších pěti let.

V současnosti je v Evropské unii odhadem osm milionů nelegálních přistěhovalců. Například v první polovině loňského roku bylo v EU zadrženo více než 200 000 takových migrantů, z nichž 90 000 bylo vypovězeno. V ČR by se nová norma mohla týkat například lidí, kteří přijeli za prací ze zemí bývalého Sovětského svazu, avšak nemají k pobytu potřebné oprávnění.