"Záleží to na názoru odborníků, diplomatů a armády," řekl Surikov, podle něhož je třeba nejprve posoudit, zda je takový krok nutný a možný. Pokud ano, bude muset Moskva rozhodnout, kdy a jak ho uskuteční. "Mluvím o zařízeních spojených s jadernými zbraněmi," zdůraznil velvyslanec.

Moskva od počátku odmítá americký záměr vybudovat ve střední Evropě protiraketový štít, jehož radarová část by měla stát v Česku a silo s desítkou protiraketových střel v Polsku. Rusko považuje plánovanou základnu za ohrožení vlastní bezpečnosti a narušení strategické rovnováhy.

Nepřijímá ani zdůvodnění americké strany, že základna má chránit před útoky Íránu. Podle Rusů íránská hrozba neexistuje. Moskva už dříve pohrozila v případě vybudování systému blíže neupřesněnými odvetnými kroky.

Autoritativní běloruský prezident Alexandr Lukašenko štít také odmítá a v minulosti několikrát pohrozil odvetnými opatřeními ve spolupráci s Kremlem.

Jednání mezi USA a Ruskem začnou v říjnu

Putin nedávno nabídl Washingtonu místo zvažované evropské základny alternativu v podobě společného využití radarové stanice v ázerbájdžánské Gabale, kterou si Rusko pronajímá. Využití tohoto radaru by podle Ruska mohlo nahradit plánovanou radarovou stanici v Česku. Rakety, jež by byly součástí systému, by mohly být umístěny na moři nebo ve státech, jako je Turecko.

Obě strany mají o ruském návrhu jednat v říjnu. Washington ale již dříve oznámil, že se plánu na výstavbu základny v Evropě nevzdá.