Zástupce policejního velitele v provincii Orúzgán řekl agentuře AP, že Wasil bojoval po boku svého strýce Mullaha Abdula Samadata. Ten sice kdysi sám pomáhal teroristům,  nakonec se ale přidal na stranu vládních bezpečnostních složek. Vypracoval se až na oblastního policejního velitele.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

V létě Samad během dvouměsíčního obléhání vesnice Tirin Kor Tálibánci přišel o osmnáct mužů, včetně Wasilova otce, a tak se rozhodl o chlapce postarat. Ten ale trval na tom, že bude bojovat stejně jako otec, což se mu nakonec stalo osudným.

Přesto, že se to v našich končinách může znát neuvěřitelné, velel Wasil desetičlenné obranné jednotce své vesnice.

„Byl to zázračný bojovník. Dokázal i střílet rakety ze střech domů. A 44 dní vedl mé muže, dokud jsem se neuzdravil,“ řekl listu The New York Times Mullah Abdul Samadat.

Wasil Ahmad je sice pro lidi ze svého okolí malým hrdinou, viděno optikou Spojených národů a lidskoprávních organizací je to další tragický případ dětského vojáka.

„Jsme svědky pokračujícího trendu verbování dětí, které páchají sebevražedné útoky, jsou zneužívány v aktivním boji a využívány jako špióni,“ konstatuje OSN ve zprávě o dětech v ozbrojených konfliktech.

Lidskoprávní organizace teď Afghánce kritizují, že malého bojovníka z vesnice Tirin Kor představitelé místní samosprávy veřejně glorifikují. Lákají tak podle nich zbytečně do zbraně další dětské vojáky.