Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Aráku.

V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu.

Írán dosud uran obohacoval až na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.

Podle dohody má zůstat mimo provoz zhruba polovina už instalovaných odstředivek v Natanzu a tři čtvrtiny ve Fordo. Dále se Írán zavázal, že nebude zavážet další palivo do těžkovodního reaktoru v Aráku a nebude v něm instalovat další komponenty.

Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dnešní dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Zaríf slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Dnešní první krok má podle šéfa Bílého domu umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a naopak znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama.

Podle Obamy dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. "Dnes diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil Obama.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.

Právě Izrael je největším kritikem dnešní dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama dnes má o obavách Izraele hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávacích velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.