Hlavní obsah

Obama: Práce na zastavení jaderné hrozby neskončila

Práce na zastavení hrozby jaderného útoku zdaleka neskončila a přestože svět učinil značný pokrok v ochraně svého jaderného materiálu před teroristy, stále zůstává velké množství jaderných prostředků, jejichž bezpečnost musí být zajištěna. Na tiskové konferenci na závěr pátečního summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu to prohlásil americký prezident Barack Obama. Padesátka světových vůdců, která se summitu zúčastnila, varovala před hrozbou jaderného terorismu.

Foto: Jacquelyn Martin, ČTK/AP

Americký prezident Barack Obama na závěru summitu o jaderné bezpečnosti

Článek

Obama ve svém vystoupení před novináři nejprve shrnul úspěchy dosavadních snah, které odstartovaly jeho pražským projevem v roce 2009. Za tu dobu se podle něj podařilo odstranit všechen vysoce obohacený uran a plutonium z více než 150 zařízení ve 30 zemích. Materiálu bylo dohromady více než 3,8 tuny, což by stačilo na výrobu 50 jaderných zbraní. "Je to materiál, který se nikdy nedostane do rukou teroristů," poznamenal americký prezident.

Připomněl také, že se 15 zemí kompletně zbavilo vysoce obohaceného uranu a plutonia. Mezi tyto státy patří i Česká republika. Díky těmto snahám je nyní Jižní Amerika zcela bez takových materiálů a do konce roku by bez nich měla být i střední Evropa a jihovýchodní Asie. Obama také uvedl, že se Spojené státy zbavily 138 tun uranu, který by stačil na výrobu 5500 jaderných zbraní. Spolu s Ruskem pak pracují na tom, aby se zpracoval ruský jaderný materiál, který by stačil dokonce na 20 000 jaderných zbraní.

Zároveň ale americký prezident konstatoval, že některé státy nadále posilují své jaderné arzenály a sklady plutonia. Investice do modernizace svého jaderného arzenálu ohlásila v minulosti opakovaně Moskva, která se nynější vrcholné schůzky ve Washingtonu nezúčastnila. Rusko přitom patří k největším vlastníkům nukleárních zbraní.

Obama si postěžoval na Rusko

Právě na politiku současného ruského prezidenta Vladimira Putina si Obama postěžoval. Věřil prý, že se Washingtonu a Moskvě podaří výrazněji snížit počet jaderných zbraní, Putinova politika, který podle něj klade velký důraz na vojenskou sílu, tomu ale nebyla nakloněna.

Summity o jaderné bezpečnosti, z nichž ten washingtonský je čtvrtým v pořadí, vyšly z iniciativy Obamy, kterou navázal na svůj pražský projev o jaderném odzbrojení z roku 2009. Cílem konferencí je přispět k prevenci jaderného terorismu přijetím efektivních kroků pro zabezpečení jaderného materiálu na národní i mezinárodní úrovni.

Český ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) na summitu nabídl ostatním zemím pomoc českých expertů při repatriaci jaderného paliva do země jeho původu. [celá zpráva]

Státníci varovali před jaderným terorismem

Státníci, kteří se summitu zúčastnili, se v závěrečném prohlášení shodli, že je třeba dělat více pro to, aby se jaderný či radioaktivní materiál nedostal do rukou nestátních aktérů. "Hrozba jaderného a radiologického terorismu zůstává jednou z největších výzev pro mezinárodní bezpečnost a tato hrozba se neustále vyvíjí," stojí v dokumentu.

Zazněly obavy, že se jaderný materiál pokouší získat ozbrojenci z hnutí Islámský stát, kteří chtějí vytvořit špinavou bombu.

Někteří pozorovatelé pochybovali o tom, že by washingtonský summit mohl přinést skutečné výsledky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám