Jeho křeslo bude volné příští rok 20. ledna. Obama se o třetí mandát už ucházet nemůže, a tak jsou tentokrát demokratické primárky stejně urputné, jako ty republikánské. Malý stát, velký vliv – říká se o Iowě téměř dvakrát větší než Česko, ale s pouhými třemi milióny obyvatel.

Výsledky tam budou asi znamenat méně, než se dnes zdá list.The Boston Globe

Úspěch či neúspěch tam zpravidla favority buď potvrdí, nebo potopí a vynese někoho jiného. Oba scénáře už Američané pamatují. O nikom se dosud tak často nemluvilo jako o favoritech – demokratce Hillary Clintonové (68) a republikánu Donaldu Trumpovi (69).

Každý z nich má celkově jasnou převahu, ale právě v Iowě jim vyrostli zdatní soupeři.

Neúspěch v Iowě před osmi lety předznamenal hořkou porážku v primárkách, kterou favorizované Clintonové uštědřil mladý senátor Obama. Letos má poslední šanci dosáhnout na Bílý dům, ale provází ji řada problémů: od vyšetřování jejích služebních e-mailů – její soukromou poštou, kterou používala ke služebním účelům, prošlo 22 mailů s přísně tajnými informacemi – až po krizi její důvěryhodnosti v očích mnoha demokratů.

Opět favoritkou, ale…

Clintonová má za sebou opět vedení strany a nyní dokonce i veřejnou podporu prezidenta, přičemž jediný, kdo s ní soupeří a koho začala brát vážně, je senátor Bernie Sanders (74) volající po hlubších politických a sociálních reformách. Vyrovnal se jí i tempem shromažďování příspěvků, v Iowě se dotáhl na političku v preferencích, a nikdo nevylučuje, že tam může i vyhrát. Podobně i 9. února v New Hampshire, ve státě sousedícím s jeho domovským Vermontem. Tento úspěch však může mít jepičí život.

Donald a Hillary v čele žebříčku
Poslední sonda v Iowě: mezi republikány vedl Donald Trump (28 procent) před Tedem Cruzem (23 procent)
Třetí je Marco Rubio (15 procent)
Ze zbývajících devíti nemá nikdo nad deset procent
Demokraté: Hillary Clintonová jen o tři procenta před Berniem Sandersem (45:42 procentům)
Zdroj: Vox.com/Ann Selzer

Oba státy jsou totiž příliš specifické. Dominují v nich běloši a liberálové, kteří pozorně naslouchají Sandersovým plánům na reformu velkých bank, aby se neopakovala krize 2008, či na všeobecné zdravotní pojištění. Mezi menšinami ale není silný, tíhnou ke Clintonové. Přes 90 procent delegátů červencového nominačního sjezdu ve Filadelfii se bude rekrutovat právě ze států se silně zastoupenými menšinami.

„Přednosti Clintonové jsou až příliš velké, než aby je Sanders překonal, bez ohledu, co se stane v Iowě,“ napsal list The Boston Globe a dodal: „Výsledky tam budou asi znamenat méně, než se dnes zdá.“ Nic se podle listu nezmění ani v dynamice republikánského soupeření, tedy kdyby senátor Ted Cruz „vyfoukl“ Iowu realitnímu magnátovi Trumpovi, který má zatím dostatečnou převahu všude jinde. Nikdo ale neví jistě, co se stane.

Trump, jehož kampaň se loni v létě zdála jako vtip, se stal největším překvapením. Vytřel zrak politickým znalcům a zastínil „koně“ republikánského vedení – senátora Marca Rubia a exguvernéra Jeba Bushe, jejichž štědří sponzoři neskrývají rozčarování.

Jediný, kdo se Trumpovi na podzim krátce vyrovnal, byl politický nováček a bývalý špičkový neurochirurg Ben Carson a nyní krajně konzervativní Cruz, a to jen v Iowě.

Prostořeký magnát dokáže zahrát na strunu strachu Američanů z ilegální imigrace a islámského radikalismu i z nespokojenosti s ekonomikou, aniž by ale nabídl řešení. „Udělejme Ameriku opět skvělou!“ zní jeho heslo.