Článek
Toyberg-Fradzen se zmínil o dalších možných scénářích vývoje na východní Ukrajině, včetně toho, že konflikt bude "zmrazen" a "současný stav přetrvá po celá desetiletí". Jinou variantou je pokračování potyček mezi proruskými rebely a ukrajinskou armádou, přičemž boje nízké intenzity by střídaly období výbuchů nepřátelství a růstu počtu obětí. První a třetí scénář označil dánský diplomat ve službách OSN za "katastrofu pro Ukrajinu".
Kyjev a NATO obviňují Rusko z vyslání posil a obrněné techniky proruským separatistům, kteří se prý chystají k nové ofenzivě na východě Ukrajiny, kde má od 5. září platit oboustranné příměří. To je však prakticky denně porušováno.
Americká velvyslankyně v radě Samantha Powerová obvinila Rusko, že "mluví o míru, ale přiživuje válku".
„Dialog hluchých”
Rusko obvinění z vojenského vpádu na Ukrajinu stále popírá, podobně jako dříve odmítalo přiznat nasazení svých vojáků na Krymu, který v březnu anektovalo. Za svoláním schůze RB OSN je podle západních diplomatů snaha vyvinout tlak na Rusko. Avšak lze předpokládat, že i nyní se jednání přemění v "dialog hluchých", jak bývá obvyklé mezi Západem a Ruskem od začátku ukrajinské krize. Na stejné téma rada jednala už dvacetkrát, aniž by dospěla k jednomyslnému závěru.
Rusko, které stejně jako další čtyři stálí členové rady disponuje právem veta, torpéduje všechny návrhy Američanů a Evropanů. Naposledy minulý týden Rusko vetovalo prohlášení odsuzující uspořádání povstaleckých voleb na východě Ukrajiny.
Agentura AFP připomněla, že Rusko se v úterý zdrželo hlasování o technické rezoluci ohledně prodloužení mandátu evropských sil v Bosně (mise Eufor Althea) a kritizovalo snahy zapojit Bosnu a Ukrajinu do Evropské unie a NATO. Bylo to poprvé, co ukrajinská krize měla veřejně dopad i na jiné otázky projednávané v Radě bezpečnosti. Rusové "chtěli vytvořit incident", aby dali najevo své roztrpčení, a ani se nesnažili pozměnit návrh, poznamenal nejmenovaný diplomat.
Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna podle OSN vyžádal přes 4000 mrtvých.