Denně 22 sebevražd. Veteráni v USA nezvládají trauma

„Mí vojáci teď bojují dvanáct třináct let v těžkém konfliktu. A každého, kdo strávil jakoukoli dobu v této válce, to změnilo,“ prohlásil admirál William McRaven, šéf velitelství speciálních operací.

Neřekl, kolik jeho vojáků z elitních jednotek, jako jsou Navy Seals či Army Rangers, si vzalo život. Připustil ale, že v předchozích dvou letech to byla rekordní čísla, která asi bohužel ještě porostou. Je to krutá daň, kterou si vybírá posttraumatický stres i mezi těmi, od nichž se očekává, že jsou mimořádně odolní.

O tom, jak děsivá realita je mezi všemi vojáky, se nijak netají organizace veteránů z válek v Iráku a Afghánistánu.

Koncem března její členové zapíchli do trávníku v centru Washingtonu 1892 amerických vlaječek. Jednu za každého z veteránů, kteří spáchali sebevraždu jen od počátku tohoto roku.

Statistika je neuvěřitelná a krutá: v průměru dojde k 22 takovým sebevraždám denně! Čísla podle zprávy CNN zveřejnil vloni Úřad pro záležitosti veteránů na základě údajů z 21 států v letech 1999 až 2011. Počet navíc může být ještě vyšší, neboť statistika nezahrnovala některé velké státy, například Kalifornii či Texas.

Jen mezi vojáky v aktivní službě jich bylo v roce 2012 zaznamenáno kolem 350, což bylo víc, než kolik jich v téže době padlo při plnění bojových povinností (v Afghánistánu 310, v Iráku jeden).

„Něco nefunguje,“ řekl k tomu ministr obrany Chuck Hagel s poukazem na již existující programy, ať už vládní, nebo projekty dobrovolných organizací. Že to nestačí, je zřejmé a na zvládnutí problému je krátké i celé federální ministerstvo pro veterány.

Absolutní čísla o počtu sebevražd v operacích po 11. září 2001 nejsou k dispozici, ale dá se odhadnout, že jdou do tisíců. Pentagon uvádí, že křivka mezi aktivními vojáky začala strmě stoupat v roce 2005, přičemž o sedm let později to bylo bezmála 30 sebevražd na 100 tisíc vojáků (víc než mezi civilisty ve stejné věkové skupině).

Tlak na psychiku vojáků zvyšuje i nejasná budoucnost. Jejich řady už řídnou úspornými škrty a z Afghánistánu se jich přitom koncem roku vrátí dalších víc než 30 tisíc. Zkušenosti řady jejich bývalých kolegů v civilu nejsou velmi optimistické.

„Žádný veterán by neměl čekat měsíce či roky na dávky, které jste vy už dostali,“ prohlásil prezident Barack Obama před skupinou bývalých vojáků. Jde však i o to, najít práci, a to i pro specialisty.

Pro nynějšího třicátníka Nicka Marriota z Pensylvánie byla armáda prvním zaměstnáním. Sedm let pracoval v kontrašpionáži letectva, kde jako počítačový expert řídil sedm programů.

„Zpočátku jsem si myslel, že dostanu práci, kterou budu chtít, v první společnosti. Byl jsem ale velký optimista,“ citoval ho list The Guardian. „Takto to nefunguje,“ dodal.

V současnosti je v USA celkem 684 tisíc nezaměstnaných veteránů, z nichž třetinu tvoří ti z let po roce 2001. Míra nezaměstnanosti mezi nimi je 9,2 procenta, zatímco oficiální celostátní průměr činí 7,1 procenta.