Porota se tak přiklonila k tvrdšímu verdiktu a vyslyšela obžalobu, podle níž by měl být Bales až do konce svého života zařazen mezi vězně. Obhajoba naopak usilovala o docílení alespoň mírnější verze doživotního trest s možností podmínečného propuštění nejdříve po 20 letech.

Bales se již v červnu ke svým činům přiznal, aby se vyhnul trestu smrti. Ve čtvrtek pak prohlásil, že svého činu lituje, stejně jako obětí masakru. Své jednání označil "zbabělý čin".

Zřejmě nejhrůznější čin jediného amerického vojáka během afghánské války se stal 11. března 2012 před úsvitem. Bales opustil vojenskou základnu s pistolí ráže devět milimetrů a s útočnou puškou M-4, která byla doplněna o granátomet. Poté v několika domech v blízké vesnici postřílel afghánské civilisty a těla některých obětí spálil. Ve vraždění pak pokračoval ve vedlejší vsi.

Bales byl údajně do Afghánistánu nasazen proti své vůli, když měl za sebou již tři mise v Iráku. Válka na něm podle obhajoby zanechala vážné stopy, kvůli prožitým traumatům bral léky a často pil alkohol. Pod jejich vlivem byl údajně i onoho osudového dne.