Článek
„Osvoboďte Manninga!“ a „Braňte pravdu!“ hlásaly transparenty dvacítky demonstrantů v dešti před branou základny, stoupenců vojína zatčeného v květnu 2010 poté, co se na webu svěřil bývalému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten zalarmoval FBI.
Proces, který potrvá celé léto, je nabitý emocemi. V očích jedněch je vojín hrdinou, druzí ho pokládají za obyčejného zrádce. Jde o největší ze šesti kauz, v nichž administrativa prezidenta Baracka Obamy stíhá osoby za únik státního tajemství.
Podle obžaloby napomáhal nepříteli
Podle vlády únik zpráv o válce v Iráku a Afghánistánu a 250 tisíc depeší amerických ambasád včetně pražské ohrozil životy a národní bezpečnost.
Manning působil od října 2009 jako zpravodajský analytik na základně Hammer u Bagdádu. Měl přístup k tajným databázím vládní internetové sítě známé pod zkratkou Siprnet. Tam podle svých slov ztratil iluze. Vojenské soudkyni Denise Lindové při únorovém slyšení řekl, že chtěl odhalit americkou vojenskou „krvežíznivost“ a lhostejnost k lidskému životu.
Podle svých slov si nemyslel, že poškodí USA, a chtěl naopak vyvolat diskusi o úloze armády a zahraniční politice své země. Z 22 obvinění se Manning přiznal k asi polovině méně závažných, za která by dostal kolem 20 let vězení.
Prokuratura však trvá na obvinění, že napomáhal nepříteli a porušil zákon, ale místo trestu smrti už nyní požaduje doživotí. Portál WikiLeaks začal zveřejňovat depeše v roce 2010.