Sedmapadesátiletý Brennan prošel nakonec v Senátu poměrem 63 ku 34 hlasům, uvedla agentura Reuters. Stane se tak nástupcem Davida Petraeuse, který na funkci rezignoval v listopadu kvůli milostné aféře.

Šéfem CIA, u níž pozdější Obamův bezpečnostní poradce pracoval čtvrtstoletí, mohl být Brennan již před čtyřmi lety. Tehdy o něm po svém prvním zvolení prezidentem Obama uvažoval také, Brennan se však o post ucházet odmítl kvůli tomu, že byl spojován s kontroverzními praktikami při výsleších CIA během vlády prezidenta George Bushe mladšího.

Dočkal se až letos, i když se jeho schválení pozdrželo kvůli tlaku senátorů obou hlavních amerických stran na Obamu, aby jim umožnil přístup k přísně tajným právním dokumentům, které ospravedlňují používání bezpilotních letounů k zabíjení osob podezřelých z terorismu. To Obama v týdnu učinil, když dal podklady k dispozici členům senátního Výboru pro zpravodajské služby.

Ve čtvrtek navíc Obama prostřednictvím ministra spravedlnosti Erica Holdera odpověděl na otázku senátora Randa Paula, zda by mohl použít bezpilotního letounu k zabití Američana, pokud by nešlo o stav nouze. Holder v odpovědi napsal, že nikoliv, Obama by podle něj neměl pravomoc nařídit použití bezpilotního letadla k zabití amerického občana na půdě USA, pokud by nebyl zapojen do bojů.

Údery z bezpilotních letounů dříve v Senátu hájil také Brennan. Podle něj slouží pouze jako poslední prostředek proti vážné teroristické hrozbě, a ne jako nástroj odplaty za předchozí atentáty.