Článek
Jestliže by čeští žáci dosáhli vzdělanostní úrovně finských vrstevníků, projevilo by se to zvýšením hrubého domácího produktu o stovky miliard. Tyto závěry vyplývají ze studie Idea-Cerge EI, projektu Národohospodářského ústavu.
Pokud by se podařilo zvýšit školní výsledky patnáctiletých, českému hrubému domácímu produktu by to v příštích osmdesáti letech přineslo 12 biliónů korun. Studie vycházela z mezinárodních testů dětí PISA a modelování dopadů vzdělanosti na ekonomiku, které používá OECD. V matematice, přírodních vědách a čtenářské gramotnosti české děti propadají velmi rychle. Nejlepší výsledky mají mladí Korejci a Finové, Švýcaři, Nizozemci.
Tabulku naopak uzavírají Američané, Italové, Španělé, Řekové, Mexičani a Turci. Česko se nachází zhruba v polovině tabulky.
Podle studie mají čeští žáci tzv. menší funkční gramotnost, tedy schopnost využít výsledky výuky v praktickém životě, než jejich vrstevníci například ve Finsku, ale i dalších západoevropských zemích. Před desítkou let ale přitom byly schopnosti českých žáků srovnatelné.
V současné době je to totiž vzdělanost, úroveň odborných i všeobecných znalostí populace, která rozhoduje o úspěšnosti ekonomiky a celého národního hospodářství, potvrzují ekonomové a analytici. Vzdělanost a tedy výkonnost budoucí populace zaměstnanců, manažerů, ovlivní nejen ekonomiku jako takovou, ale nepřímo i schopnost té které země profinancovat důchody.
Studie: na žáky musí přitvrdit stát
Pro změnu situace je nezbytné provést reformu celého českého školství, shodují se autoři studie. Jenže o tom se už mluví patnáct let. Znalosti žáků jsou však stále horší.
Studie potvrzuje, že ČR již prožila řadu pokusů o reformu vzdělávacího systému, ale bez většího úspěchu. Nadějné je podle ní zavedení státních maturit a snaha změnit trend uvolnění osnov pro základní školy, tedy návrat k určitému společnému základu pro všechny školy. Hlavní je podle expertů zvýšit kvalitu základního školství.
Kvalita a efektivnost výuky se musí lépe sledovat, hodnotit. Nutnost je také podle expertů sjednotit osnovy. Úroveň vzdělání musí stát a jeho instituce cílevědomě a kvalitně sledovat. Reformy by se měly týkat nejen základních, středních ale i vysokých škol, konstatuje studie.