Článek
NAS potvrdil, že štít, jehož jádrem je námořní systém Aegis s antiraketami SM3, by dokázal ochránit Evropu před střelami krátkého a středního doletu, které by proti oblasti vypálil Írán. Podle akademie by však obranný systém nebyl účinný proti mezikontinentálním raketám, které by mohly ohrozit území USA. Antirakety by nebyly schopné tyto střely dostihnout a sestřelit.
S nástupem Baracka Obamy se ustoupilo od původního plánu na štít s pozemními raketami GBI, které měly být schopny likvidovat i mezikontinentální rakety. Systém však byl teprve na počátku vývoje a nebyl vyzkoušen v reálných podmínkách. Řada zkoušek navíc selhala, a hlavně byl extrémně drahý. Proto byl nahrazen námořním systémem Aegis, který už byl zaváděn operačně, je však určen pro ničení raket v nižších výškách pomalejšími antiraketami.
Systém počítá s radary a antiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Podle plánů Obamovy administrativy by měl být štít plně funkční v roce 2020.
Sporné výkony
Dopis se stanoviskem NAS dorazil do Kongresu v době, kdy zákonodárci jednají o financování protiraketové obrany. Posílil pochybnosti o systému, který zatím má podporu demokratů i i republikánů. Už dříve dorazila dvě vyjádření z ministerstva obrany upozorňující na to, že vývoj systému, který mimo jiné počítá s úpravou antiraket SM3 pro odpalování ze země, má značné zpoždění a technologické problémy.
Washingtonská organizace Centrum pro kontrolu a nešíření zbraní v dubnu připomněla, že z dosavadních 15 zkoušek systému jich sedm selhalo. I úspěšné testy se navíc konaly v umělých podmínkách a o plnohodnotné sestřelení rakety se armáda zatím ještě nepokusila.
Systém sice počítá, že v roce 2020 už budě využívat modernějších a rychlejších antiraket, které se však teprve vyvíjejí. Podle poradní skupiny Pentagonu má DSB velký problém i s radary, které nemají dostatečný výkon a nejsou schopny efektivně sledovat rakety. U původního systému s raketami GBI se uvažovalo o výkonných radarech XBR (jeden měl být i v Brdech). Ty ale systém Aegis nevyužívá, na lodích ho není možné kvůli velikosti uplatnit. Vláda namítá, že řešením je zapojení satelitů, které by výkon umocnily.
Astronomické náklady
Rostou i náklady na systém a jeho náklady stopují nad původní limity. Podle NAS má stát 27,7 miliardy dolarů. Akademie doporučuje soustředit se jen na satelity.
Část amerických zákonodárců už tlačí na evropské spojence, aby se do financování obranné ho systému více zapojili, protože si nejsou jistí, zda je vhodné vydávat astronomické částky na systém, který USA poskytne jen malou ochranu. [celá zpráva]
Evropa přitom se systémem počítá. Už pozastavila vývoj vlastních protiraketových prostředků.
Proti systému se poměrně ostře staví Rusko, které má pocit, že je jím ohroženo. V případě jeho zavedení si vyhrazuje právo na preventivní údery, které jsou i součástí nové ruské strategie. [celá zpráva]