S novinářem Jeffreym Goldbergem, kterého osobně pozval na Kubu, Castro hovořil pět hodin. K otázce antisemitismu se během hovoru vrátil několikrát, přičemž Ahmadínežáda kritizoval za popírání holocaustu. „Není nic, co by se s holocaustem dalo srovnat,“ řekl Castro s tím, že Írán by se mohl zasadit o mír uznáním minulého utrpení Židů a snahou pochopit existenční obavy Izraele.

Zároveň Castro dodal, že rozumí obavám Teheránu z Izraele a USA a uvedl, že sankce režim neodradí od výroby atomové bomby.

Castro už před několika dny varoval, že by eskalace sporu mezi Západem a Íránem kvůli jeho nukleárnímu programu mohla vést k jadernému konfliktu. Tento svůj názor nově zopakoval: „Uvědomění, že Íránci mohou způsobit velkou škodu, není dostatečné. Lidé si myslí, že se umí ovládat, ale (prezident USA) Barack Obama by mohl reagovat nepřiměřeně a postupná eskalace by mohla vyústit v jadernou válku.“

V té souvislosti se ho Goldberg zeptal na kubánskou raketovou krizi z roku 1962 a na to, zda si nadále stojí za svým doporučením Sovětům bombardovat USA.  „Poté, co jsem viděl to, co jsem viděl, a když teď vím to, co vím - za to všechno to nestálo,“ řekl.