Článek
Rezoluci podle stanice BBC podpořily také Čína, Rusko, Německo, Francie, Brazílie či Španělsko. USA, Kanada, Velká Británie, Austrálie či Botswana se hlasování nezúčastnily.
Odpůrci argumentovali, že rezoluce nijak nevymezuje ani samotné právo ani závazky s ním spojené. Podle nich by mohla podrýt práci Rady pro lidská práva v Ženevě, která se snaží najít konsenzus o právu přístupu k vodě.
Postoj ČR zdůvodnil mluvčí ministerstva zahraničí Jiří Beneš tím, že jde o osamocenou iniciativu nenavázanou na další: "Text přijatý z iniciativy Bolívie dne 28. července ve Valném shromáždění OSN v New Yorku radikálně deklaruje samostatné právo na vodu, bez jakéhokoliv dalšího upřesnění a zejména bez ohledu na vztah přístupu k vodě a již existujících a uznávaných práv na přiměřené bydlení a potravu. S těmito právy přitom přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením úzce souvisí a může jim být v rámci systému lidských práv i podřazen, tak aby se zamezilo neúčelné fragmentaci stávajícího katalogu lidských práv. Z uvedených důvodů se ČR, společně s převážnou většinou EU partnerů, rozhodla v hlasování abstenovat." Navíc podle ministerstva není text konzistentní v používání pojmů voda a pitá voda.
Generální shromáždění OSN uvedlo, že na 884 miliónů lidí ve světě nemá přístup k čisté vodě a přes 2,6 miliardy lidí nemá k dispozici základní hygienická zařízení. Asi 1,5 miliónu děti mladších pěti let každoročně umírá na choroby spojené se špatnou hygienou a nedostatkem vody.