Hlavní obsah

Eurovolby na Slovensku vyhrála proevropská koalice. Vládní Směr skončil druhý

– Bratislava

Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků koalice prounijních neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS).

Foto: David Ryneš, Novinky

Výsledek voleb do Evropského parlamentu na Slovensku

Článek

Křesla 14 slovenských zástupců v Evropském parlamentu (EP) si rozdělí celkově šest stran, hnutí a koalic. Volební účast stoupla na 22,74 procenta oproti 13 procentům v roce 2014. Oficiální výsledky, jež v neděli večer zveřejnila slovenská státní volební komise, jsou v souladu s dřívějšími odhady.

Koalice PS a Spolu získala 20,11 procenta hlasů, což ji vyneslo čtyři mandáty v EP. Pro PS, které vzniklo v roce 2017, jde v krátké době o další úspěch. Jeho bývalá místopředsedkyně Zuzana Čaputová v březnu vyhrála přímé prezidentské volby.

Směr-SD, který od roku 2006 až dosud vyhrál všechny parlamentní i evropské volby na Slovensku, dostal 15,72 procenta hlasů a přišel o jedno ze čtyř dosavadních křesel v EP. V roce 2014 Směr-SD získal v eurovolbách 24,09 procenta hlasů, strana ale již v posledních parlamentních, krajských i komunálních volbách výrazně ztratila.

Na třetím místě v sobotních eurovolbách na Slovensku skončila se ziskem 12,07 procenta hlasů LSNS, která vystupuje také proti členství země v NATO, vymezuje se vůči Romům a netají své sympatie k válečnému slovenskému státu. V Evropském parlamentu bude mít LSNS dva poslance.

Jedním z nich byl díky preferenčním hlasům voličů zvolen bývalý soudce Miroslav Radačovský, který loni rozhodl v neprospěch prezidenta Andreje Kisky v jeho sporu o vlastnictví pozemku pod Vysokými Tatrami a následně hlavu slovenského státu vyzval k rezignaci a k vystěhování z vlasti.

LSNS se postarala o překvapení již v parlamentních volbách konaných v roce 2016, ve kterých získala osm procent hlasů a poprvé se dostala do sněmovny.

Slovenští Maďaři bez mandátu

Neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) podpořilo 9,69 procenta voličů, což mu vyneslo dva mandáty. Jedna zvolená europoslankyně za KDH se ale ujme mandátu až po vystoupení Británie z EU. Slovensko mělo dosud 13 poslanců v EP, jeden mandát navíc mu připadne po brexitu.

Až na pátém místě se ziskem 9,62 procenta skončila nejsilnější opoziční parlamentní strana Svoboda a solidarita. Ve srovnání s předchozími eurovolbami si ale polepšila a k stávajícímu jednomu křeslu v EP získala další mandát.

Jednoho europoslance bude mít opoziční protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Stane se ním bývalý vládní zmocněnec pro romskou menšinu Peter Pollák, který sám vyrůstal v romské osadě. Poprvé tak v EP zasedne Rom ze Slovenska.

Pro tříčlennou slovenskou vládní koalici skončily eurovolby porážkou. Zatímco Směr-SD výrazněji oslabil, další dvě vládní strany Most-Híd a nacionalistická Slovenská národní strana nezískaly ani pět procent hlasů, což je podmínkou pro zisk mandátu v EP.

Těsně pod touto hranici skončila neparlamentní Strana maďarské komunity, která podobně jako Most-Híd hájí práva početné maďarské menšiny na Slovensku. Z parlamentních stran v eurovolbách propadlo i opoziční hnutí Jsme rodina-Boris Kollár, které se dříve v tomto roce přidalo k evropským nacionalistickým a protiimigračním stranám.

Výběr článků

Načítám