Hlavní obsah

Rakousko trápí růst zločinnosti cizinců

Právo, DPA, mcm, vpl

Počet trestných činů spáchaných v Rakousku cizinci roste znepokojivým tempem. Zvlášť prudce, o víc než polovinu, stoupl počet pachatelů z řad žadatelů o azyl. Ze 14 458 v roce 2015 vzrostl na 22 289 rok poté. Podle listů Kronen Zeitung a Der Standard to konstatuje zpráva ministerstva vnitra o stavu bezpečnosti za rok 2016.

Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Rakouští policisté hlídají migranty v Nickelsdorfu, kteří čekají na odvoz.

Článek

Ministr vnitra Herbert Kickl, člen protiimigračních Svobodných (FPÖ) proto vyzval, aby Vídeň reagovala na tento vývoj „opravdu velmi přísnou“ azylovou politikou. „Je nezbytně nutná restriktivní azylová politika. To znamená, pokud možno zabránit tomu, aby do země nekontrolovatelně pronikla velká masa lidí,“ prohlásil Kickl. Taková „masa“ pronikla do Rakouska v době migrační krize před třemi lety.

Podle ministra je nyní nutné „nasadit restriktivnější opatření tam, kde se s námi nezachází poctivě“. Zmínil přitom možnost odečítat data z mobilních telefonů, aby bylo možné rekonstruovat, odkud a kudy migranti do země skutečně přišli. Žádal také, aby měli zákonnou povinnost podrobit se testu ověřujícímu jejich skutečný věk.

„Snížený pocit bezpečí“

Ministr zároveň upozornil, že v zemi pobývá asi 300 islámských „ohrožovatelů“. Na ty by se podle něj měla použít přísná pravidla, jež platí pro ty, kdo odmítají stát jako instituci. „Dokážu si představit, že pro fundamentalisty, kteří se z náboženských důvodů de facto dopouštějí odmítání státu, najdeme podobnou úpravu,“ řekl.

Kritici ve čtvrtek obvinili Kickla, že používá nacistický jazyk. Ministr totiž řekl, že žadatelé o azyl by měli být v budoucnu „koncentrováni na jednom místě“, tedy ve velkém centru pro migranty. Zrychlilo by to prý i vyřizování žádostí o azyl.

Musíme své síly v kriminální službě organizovat tak, aby byli k dispozici lidé, kteří se budou primárně zabývat jistými bandami z určitých zemí.

Podle šéfa vídeňské policie Gerharda Pürstla jsou migranti častěji vidět na veřejných místech, a to podle něj u Rakušanů subjektivně vede ke sníženému pocitu bezpečí. Oznámil proto, že pátrání po pachatelích z vybraných zemí bude posíleno. Výslovně přitom zmínil Gruzínce, Moldavany, Srby, Chorvaty a Rumuny.

„Musíme své síly v kriminální službě organizovat tak, aby byli k dispozici lidé, kteří se budou primárně zabývat jistými bandami z určitých zemí. Je zcela jasné, že třeba organizace ze Srbska nesouvisí s organizací z Moldavska, a tady potřebuji lidi, kteří se na takové skupiny specializují,“ dodal.

Ke stejnému závěru jako nyní rakouská dospěla německá studie, podle níž za dva roky migrační krize (2015 a 2016) stoupla násilná kriminalita ve spolkové zemi Dolní Sasko o víc než desetinu oproti roku 2014. Naprostou většinu tohoto přírůstku (92,1 procenta) měli na svědomí uprchlíci. [celá zpráva]

Tvrdší postoj vůči cizincům je trendem

FPÖ už dala na srozuměnou, že chce přitvrdit vůči přistěhovalcům. Rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ) minulý týden naznačil, že si dokáže představit, že uchazeči o azyl budou v budoucnu ve Vídni ubytováni v nyní nevyužitých kasárnách, kde bude platit od určité hodiny cosi jako „večerka“ – tedy zákaz vycházení po stanovené večerní hodině. [celá zpráva]

„Už v minulosti se diskutovalo, zda by to nemohlo být tak, že v předem stanovenou večerní hodinu budou muset být všichni zase v kasárnách. Také do azylového řízení je třeba vnést pořádek,“ řekl Strache televizi ORF s tím, že ve Vídni je osm nevyužitých armádních komplexů, o nichž by šlo v této souvislosti uvažovat.

Strache sice později po kritice za řady míst svůj návrh zmírnil, avšak neodvolal ho.

Reklama

Výběr článků

Načítám