„Zjevně někdo považuje za evropské řešení, že se všechno shromáždí v Rakousku,” uvedla Miklová-Leitnerová. Reagovala tak na kritiku německé kancléřky Angely Merkelové. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:
  Popelníček a komedie - Okolnosti nepřijetí protikuřáckého zákona analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Rakousko nebude na současném způsobu řešení zatím nic měnit. „Brzdit (proud migrantů) budeme dál a děláme to mimochodem i pro Německo,” dodala Miklová-Leitnerová. Kritiku odmítá i proto, že Vídeň i v současnosti přijímá mnohem více žadatelů o azyl než „převážná část ostatních zemí”. „Nemusíme si tedy nechat líbit žádné výčitky – od nikoho,” řekla.

Německo navíc podle jejích slov už loni v prosinci začalo do Rakouska vracet stovky migrantů denně a způsobilo tím „ohromnou zácpu”.

Řecku dají peníze

Ministryně připustila, že kvůli zpřísnění režimu na hranicích Makedonie, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Rakouska vznikl tlak na Řecko. Upozornila ale, že Vídeň Aténám finančně pomůže. Na pomoc uprchlíkům putujícím z Blízkého východu do Řecka chce dát Vídeň prostřednictvím úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) až pět miliónů eur (135 miliónů Kč).

Vídeň začala v polovině února na hranicích přijímat jen 80 žádostí o azyl denně a dál do Německa pouštět nanejvýš 3200 migrantů. Později se se zeměmi na takzvané balkánské stezce dohodla, že budou přes hranice pouštět jen asi 580 migrantů denně. V loňském roce přitom Rakousko přijalo celkem 90 tisíc žádostí o azyl, což odpovídá zhruba procentu jeho populace.