Článek
Finsko nečelí takovému náporu migrantů jako sousední Švédsko či Německo, i tak se počet žadatelů o azyl za rok zdesetinásobil - z 3 600 žadatelů v roce 2014 na 32 500 v roce 2015.
Téměř dvě třetiny žadatelů o azyl byli mladí Iráčané. Řada z nich si to ale rozmyslela a Finsko proto od příštího týdne spouští charterové lety do Bagdádu, aby se mohli vrátit domů.
Podle úředníků zrušilo žádost o azyl asi 4100 osob a číslo asi brzy překročí pět tisíc. Většina migrantů si sama platí letenku, nebo žádá o pomoc iráckou ambasádu v Helsinkách.
Falešná očekávání
„Můj chlapeček je nemocný, potřebuji zpátky domů,“ říká Al-Saedí Hussein, když si kupoval letenku do Iráku v malé cestovce v Helsinkách.
Rodinné důvody zmiňují migranti úředníkům nejčastěji, někteří hovoří i o mrazivém zimním počasí nebo o zklamání ze života ve Finsku.
„Říkají, že podmínky ve Finsku a zdlouhavé azylové řízení není to, co čekali, nebo co jim řekli lidé, kterým platili za cestu,“ uvedl Tobias van Treeck z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Téměř 80 procent migrantů, kteří se vracejí domů, jsou Iráčané. Z 877 Syřanů se do země zmítané civilní válkou vrací jen 22 a z více než pěti tisíc Afghánců se rozhodlo vrátit také pouhých několik desítek.
Tak jako další severské země i Finsko nedávno zpřísnilo přistěhovaleckou politiku, například po žadatelích o azyl v práceschopném věku žádá neplacené práce. Ve Finsku, které nemá zkušenosti s masovou migrací, také roste nepřátelství vůči přistěhovalcům. Nepomáhá ani fakt, že se ekonomice země tolik nedaří.
Finsko se chystalo odmítnout asi 20 000 žadatelů o azyl z minulého roku, ale počty těch, kteří se vrací dobrovolně, by toto číslo mohlo významně zmenšit, píše Daily Mail. [celá zpráva]
Již loni finská vláda a IOM pomohly zaplatit návrat 631 migrantům. Charterové lety pro sto pasažérů budou létat z Helsinek do Bagdádu každý týden, dokud o ně bude zájem, uvedly úřady.