Odsouzený se znal z doby pobytu v Hamburku nejméně se dvěma členy teroristické skupiny al- Kajdá, kteří 11. září 2001 řídili letadla při útoku na newyorské Světové obchodní centrum.

Obžaloba žádala nejvyšší možný trest 15 let, zatímco obhajoba požadovala osvobození, protože žaloba se podle ní zakládá jen na indiciích, a ne na konkrétních důkazech. O těsnosti spojení Motasadeka s atentátníky a o jeho zasvěcení do připravovaných útoků zazněly v procesu rozdílné výpovědi. 

Motasadek vinu popírá

Podle státní prokuratury byl Motasadek zástupcem šéfa teroristické buňky kolem atentátníka Mohammeda Atty, ale obhajoba to nepovažovala za prokázané, i když přiznala, že Motasadek je islámským fundamentalistou a velmi dobře se znal s pozdějšími atentátníky. Obžalovaný neustále během procesu tvrdil, že je nevinný, a až na jeho konci doznal, že útoky byly něčím špatným.

Pojednávání trvalo téměř čtyři měsíce a konala se za nejpřísnějších bezpečnostních opatření - obžalovaný byl ke každému projednávání veden podzemní chodbou přímo do soudní síně.

Stopy vedly do Hamburku

Již dva dny po útocích z 11. září vedly stopy do Hamburku. Tři ze čtyř teroristů, kteří unesli letadla a zaútočili s nimi, žili předtím v německém přístavu jako "spáči" buňky al-Kajdá připraveni k teroristickým činům. Kolem Atty, který je považován za šéfa únosců letadel, se podle německé prokuratury vytvořila teroristická buňka, která se podílela na plánování a provedení útoků.

Attova islámská skupina

Munir Motasadek byl s teroristickými piloty spřátelen a bydlel v Hamburku v jejich sousedství. Studoval v hamburské čtvrti Harburg a byl členem Attovy islámské skupiny. V listopadu 2001 byl zatčen a o jedenáct měsíců později byl 22. října 2002  postaven před 3. trestní senát, jemuž předsedal Albrecht Menz. Jako vedlejší žalobci byli pozůstalí po obětech; pět z pozůstalých vystoupilo koncem ledna s výpověďmi v procesu. Právě jejich vystoupení odráželo mínění veřejnosti, která by obtížně pochopila, pokud by Motasadek byl osvobozen.