WHO ve své zprávě nazvané Bezpečnější budoucnost vyzývá k boji s ohnisky epidemií a ke sdílení dat za účelem vývoje vakcín. To je nutné, protože počet nových nemocí objevujících se každý rok je vyšší, než kdy dříve. Nemoci se také rychleji šíří a postihují více lidí. Pandemie chřipky by mohla postihnout čtvrtinu světové populace, tedy půldruhé miliardy obyvatel Země.

Nové nemoci a boj s nimi

Od sedmdesátých let se objevilo 39 nových nemocí, mezi jinými ptačí chřipka, SARS a viry horeček ebola a marburg i virus nipah. "Bylo by extrémně naivní si myslet, že se dříve nebo později neobjeví další nemoci jako AIDS, další ebola, další SARS," uvádí zpráva.

Podle WHO právě sdílení dat a vyvinutých metod léčby a bojů s nemocemi mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi jsou jednou z nejeefektivnějších forem zajištění ochrany zdraví.

Naráží na rozhodnutí Indonésie, která dočasně odmítla sdílet vzorky z tkání lidí, kteří onemocněli ptačí chřipkou, protože se obává, že výrobci léčiv je použijí pro vývoj vakcín, jež budou pro Indonésii příliš drahé. Teprve v červnu se její rozhodnutí podařilo zvrátit.

Přes tisíc epidemií za pět let

Jen v posledních pěti letech WHO zaznamenala více než 1100 epidemií. Jsou mezi nimi i epidemie cholery, dětské obrny a ptačí chřipky. Zpráva upozorňuje, že v poslední čtvrtině dvacátého století se vrátily epidemie cholery, žluté zimnice a meningokokových infekcí. Jen od září 2003 do září 2006 bylo zaznamenáno 485 potvrzených případů.

Přibývá také případu resistence bakterií, velké nebezpečí přestavuje forma tuberkolózy odolné lékům. V tomto případě klade WHO  vinu nevhodnému použití léků a zneužívání antibiotik, která se podávají i v případech, kdy je není nutná nasadit a dokonce se přidávají do krmiv drůbeže.