Hlavní obsah

Před 200 lety se narodil člověk, který navždy pohnul dějinami – Karl Marx

Novinky, Alex Švamberk, fš

V sobotu 5. května si Německo i celý svět připomíná událost, která až do dneška poznamenala dějiny. Toho dne se v roce 1818 v pruském Trevíru narodil Karl Heinrich Marx, významný filosof a ekonom. Mnohovrstevnatá postava dones budí kontroverze, protože marxismus byl ideologií socialistických zemí.

Foto: Profimedia.cz

Portrét Karla Marxe na sovětské poštovní známce z roku 1967

Článek

Zakladatel historického (dialektického) materialismu Karl Marx (1818–1883) vycházel z odkazů řeckých filosofů (Platón, Aristotelés), anglických a italských politických filosofů (T. More, N. Machiavelli a T. Campanella), francouzských osvícenců (Voltaire, J.-J. Rousseau), německých dialektických idealistů, materialistů i antropologismu (G. W. F. Hegel, L. Feuerbach) a evropských socialistů.

S nimi se postupně dostával do konfrontací, neboť svou metodu popsal jako „postavení Hegelovy dialektiky z hlavy na nohy“.

Dělnická nadhodnota a hýbání dějinami

Marxovým klíčovým a nedokončeným dílem je Kapitál z let 1867–83 (na dalších dílech pracoval Engels a další autoři). V prvním dílu analyzoval ekonomické vztahy a oběhu zboží, jeho směny a významu peněz. Přišel s teorií nadhodnoty, o kterou dělníka připravuje kapitalista, tímto krokem mu práci odcizuje.

Upozorňoval na postupně klesající míru zisku a věnoval se otázce zbožního fetišismu. Velkou pozornost také věnoval otázce dělby práce.

Historický materialismus vyložil jako sled společensko-ekonomických formací, přičemž se věnoval otázce výrobních vztahů a výrobních sil. Upozorňoval, že revoluce jsou důsledkem toho, že výrobní vztahy už neodpovídají rozvoji výrobních sil (suroviny, stroje, schopnosti a zkušenosti pracovníků), neboť se objevují nové materiály a technologie.

Rozdělil také společnost. Nejstarší je předtřídní, archaická, která se živila lovem, sběrem a pastevectvím. Jakmile člověk začal vytvářet nadhodnotu a začalo docházet k dělbě práce, začaly se utvářet třídy.

Marx filozofům vytýkal, že svět pouze vykládali, zatímco je na čase ho změnit ve prospěch zlepšení společnosti.

Třídními společnostmi jsou otrokářská, kterou dělil na asijskou a antickou, feudální a kapitalistická, ve kterých vždy proti sobě stojí dvě hlavní antagonistické třídy, malá vládnoucí, která vlastní výrobní prostředky, a vykořisťovaná masa. Mezi třídami probíhá třídní boj. Po proletářské revoluci měla vzniknout společnost potřídní neboli komunistická. Za klíčový považoval překonání dialektického rozporu mezi proletariátem a kapitalismem.

Klikatý vývoj Marxova myšlení 

Ke Kapitálu ale vedla dlouhá cesta, kterou musel urazit Marx, jenž se narodil do rodiny váženého rabína a doktora práv a matky, rodem aristokratky. Studoval práva, koketoval s anarchismem a původně byl silně ovlivněn Hegelovou dialektikou, přičemž se přiklonil mladohegelovcům, kteří se odkláněli od náboženství a stali se materialisty. Ti chtěli postavit Hegela z hlavy na nohy.

Marx patří do kategorie těch, kteří o tehdejší realitě opravdu přemýšleli.
Jaroslav Šonka

I když se Marx postupně rozešel s Hegelem, stále se držel jako základního principu dialektiky, kdy se proti tezi staví antiteze a z nich pak vzniká syntéza. Nakonec se rozešel i s Ludwigem Feuerbachem, chtěl však, aby se materialismus uplatňoval v praxi. V tezích o Feuerbachovi uvedl známou větu: „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.”

Poprvé se o změnu výrazně pokusil v revolučním roce 1848, kdy ve čtyřech kapitolách spisku Manifestu komunistické strany, který napsal s Fridrichem Engelsem a který začíná slavnou větou: „Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu“.

Foto: ČTK

Marx v poněkud mladším vydání, než jsme u jeho obrázků zvyklí.

Zároveň zde jasně zaznělo, že „základem dějin je třídní boj“ neboli nenávist mezi lidmi včetně „zrušení soukromého vlastnictví, jež je kořenem zla, vyvlastnění pozemků, zrušení dědického práva a progresivní zdanění až po nastolení beztřídní společnosti.“

Sporná interpretace, sporní následovníci

„Karl Marx analyticky sledoval tehdejší realitu. Patří do kategorie těch, kteří o ní opravdu přemýšleli. Dnes má ovšem dědice, kteří si zvykli z jeho díla těžit, a proto ho – někdy i zcela nepříčetně – vykládali a manipulovali,“ poznamenal pro Novinky politolog a publicista Jaroslav Šonka.

Proto je podle Šonky stále důležité se do jeho díla občas podívat a „nenechat se zblbnout jeho vykladači“.

Foto: ČTK

První strana Marxova Komunistického manifestu

Pro získání informací o tom, co tehdy řešil, doporučuje Šonka zhlédnout film Malý lord Fauntleroy (1980). „Film konfrontuje americké sociální poměry s migranty do Ameriky a britský venkov. Je to obrázek z doby, kdy Marx pozoroval svět a analyzoval jeho fungování. Malý lord stejně jako Marx pozoruje britské poměry a vše jednoduše řeší. K získání obrazné představy je to rychlejší pohled než četba Marxových objemných sebraných spisů,“ dodal.

Marxova ekonomická díla, která vycházejí z tradic klasické anglické politické ekonomie Adam Smithe a Davida Ricarda, kteří přišli s teorií hodnoty, však mají stále význam a mnohá Marxova zjištění o klesající míře zisku, nahodnotě i o tom, že se kapitál snaží vždy investovat tam, kde je největší zisk, platí stále .

Problémem je, že Marxe si přisvojili a svým potřebám přizpůsobili různí jeho žáci, kteří navíc nechápali, že dialektický materialismus počítá s neustálým vývojem, zatímco oni Marxova díla petrifikovali.

„To, na co navázali Marxovi revolučně pokřivení žáci – V. I. Lenin, L. D. Trocký, J. V. Stalin, Mao Ce-tung, rodina Castrů, Pol Pot, ale i náš Klement Gottwald a jeho karlínští kluci – se asi sotva dá nazvat rozkvětem lidské civilizace, navíc poznamenané smrtí desítek miliónů nevinných lidí,“ prohlásil pro

Novinky historik, pedagog a publicista Zbyněk M. Duda.

Nechal se vydržovat všemi, kteří mu naslouchali

„Ještě před jeho narozením konvertovala rodina pro lepší žití k luteránství, což se v průběhu Marxova života (rovněž později pokřtěného, ale k víře maximálně vlažného), jenž navíc měl pramalé zkušenosti s hospodařením, projevovalo tak, že se trvale nechával vydržovat všemi, kteří byli ochotni naslouchat jeho myšlenkám,“ připomněl Duda.

Foto: ČTK/AP

Vlevo Engels, vpravo Marx

„Počínaje rodiči, příbuznými, zvláště strýčkem Lionem Philipsem, zakladatelem světoznámého koncernu, socialistickými organizacemi a spolky v Německu, Francii, Belgii, Velké Británii – a konče jeho nejbližším přítelem a spolupracovníkem, továrníkem Friedrichem Engelsem,“ vyjmenoval Marxovy štědré dárce historik.

Likvidace Slovanů?

Kromě toho Marx po roce 1848 uvedl v deníku Neue Reinische Zeitung jeden ze svých nacionálně nelidských pohledů: „Třídy a rasy jsou příliš slabé na to, aby se přizpůsobily novým životním podmínkám. Musí zahynout v revolučním holokaustu“.

Dodal rovněž „bonmot“, že je třeba vyvraždit Bretonce, Skoty, a hlavně Poláky a Srby. Obecně vše slovanské považoval podle Dudy za špinavost a sprostotu. Obával se Ruska a stál o vytvoření Polska, které by představovalo hráz ruské invazi.

Podobně se coby židovský odpadlík od víry předků choval k Židům, k proletariátu (zvláště k uvědomělým a vzdělaným dělníkům, kteří usilovali o respektování dělnické třídy k vlastníku kapitálu), k německému sociáldemokratismu a k podnikatelům.

Foto: Profimedia.cz

Marxova socha v Trevíru při čekání na oficiální odhalení

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám