Hlavní obsah

Chyba je jedna, problematických úloh ale může být u přijímaček více, tvrdí organizace

Chyba v testu z češtiny u přijímaček na osmileté gymnázium do této chvíle pomohla k přijetí dvěma žákům, kteří původně neuspěli. Po opravení výsledků díky bodu navíc překročili hranici k přijetí. Může se to ještě změnit. Vzdělávací organizace EDUin nicméně upozorňuje, že i když organizátor jednotných přijímaček i státních maturit Cermat přiznal jedinou chybnou úlohu, těch pochybných či nešťastně položených je v testech více.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ředitel Cermatu Jiří Zíka

Článek

Analýza zjistila, že původně chybnou odpověď v jednotných přijímacích zkouškách volilo 1146 žáků. Chyba teoreticky mohla pomoci 721 žákům na 234 školách, kteří odpověď zvolili. Body z písemných testů obvykle čítají maximálně 60 procent z celkového hodnocení, zbytek tvoří kritéria stanovená ředitelem školy.

Novinky již psaly o oznámení ministerstva školství, že gymnázia mají povinnost přijmout všechny studenty, kteří uspěli na základě výsledků, u nichž se později zjistila chyba. Přijmout by měla rovněž ty, kteří se mezi úspěšné uchazeče dostali až po opravě hodnocení. [celá zpráva]

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr školství v demisi Robert Plaga

„V tuto chvíli máme prověřeno 230 z 234 gymnázií a žádný nový případ žáka, který by byl poškozen tím chybným vyhodnocením, se neobjevil. Chtěl bych uklidnit rodiče i žáky, že ta chyba, ke které došlo, nebude mít vliv na přijímací řízení,“ prohlásil ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

Zaškrtnutí dvou možností bylo za 0 bodů

„Nestačí, že máme nesmyslné jednotné přijímačky. Nestačí, že máme drahý Cermat. Když se v řešení objeví chyba, děti musejí na výsledky své zkoušky čekat déle. Ještě před pár lety by přitom zkoušky připravily a opravily paní profesorky přímo na gymnáziu – a než by se děti s rodiči vrátili z oběda, byly by výsledky vyvěšené na dveřích školy. Co je úplně nejhorší: některé školy výsledky vyvěsily, a vzápětí je musely dát pryč,“ zkritizovala Cermat již o víkendu dlouholetá učitelka, poslankyně a členka sněmovního školského výboru Zuzana Majerová Zahradníková (ODS).

Chyba se našla v testu z českého jazyka a literatury. Týkala se otázky, kde měli studenti ze čtyř slov najít to, jehož kořen se skládá ze čtyř hlásek. Správně bylo „zabručeli“, později se zjistilo, že byla správně i další možnost ve slově „rozběhla“. Kořen tohoto slova obsahuje jen tři písmena, ale čtyři hlásky, jelikož se tam „ě“ čte jako „je“.

Podle sobotního vyjádření šéfa Cermatu Jiřího Zíky volbu slova „rozběhla“ volilo pouze osm procent žáků, což byla nejméně častá volba. Ani jednou se podle něj nestalo, že by student zaškrtl obě správné možnosti. „No bodejť, když z instrukcí na první straně vyplývá, že je za to nula bodů,“ glosoval to však pro Novinky zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno Oldřich Botlík.

Zdůvodnění, co která otázka testuje

Obecně prospěšná společnost EDUin zabývající se vzděláváním upozorňuje, že problematických úloh bylo při letošních testech více. „Tvrzení, že chybná úloha je zcela ojedinělá záležitost a pouhé selhání lidského faktoru, je prokazatelně nepravdivé,“ uvedl odborný konzultant vzdělávací organizace Tomáš Feřtek.

Některá zadání společnost považuje za nejednoznačná, případně že ověřují zbytečně složité a okrajové jazykové jevy či znejisťují žáky, kteří o tématu vědí víc než autor úlohy.

EDUin z letošního přijímacího testu vybral na doporučení učitelů několik úloh, na nichž ilustruje často se vyskytující problémy.

Úloha 13.4 (9. ročník, 16. dubna)
Rozhodněte o tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu: Magnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských centrech pro výzkum vesmíru.
Správná odpověď je „ano” (z textu to skutečně vyplývá), nicméně z hlediska školní fyziky je to nesmysl. Uchazeč zběhlý ve fyzice ví, že vliv má gravitační pole Země, a pokládá informaci ve výchozím textu za chybu.
Návrh řešení dle EDUin: Jde o často se vyskytující vadu, kdy formulace úlohy mate toho, kdo o tématu úlohy ví více než její autor. Úloha není chybná, ale poškozuje minimálně ztrátou času ty žáky, kteří o zadání uvažují hlouběji. Řešením by opět bylo jasnější a explicitní pojmenování toho, co má úloha ověřovat, a povinnost pro autora úlohy konzultovat její znění se specialistou v oboru.
Otázka 18 (5. ročník, 13. dubna)
Vypište všechna měkká přídavná jména: „Pozor!“ vykřikli vyděšení Kopyto a Mňouk. Pěnička konečně zpozoroval hrozící nebezpečí. Vyjekl a v posledním okamžiku se vrhnul stranou. Koza prosvištěla kolem něho a strašlivou silou trkla do zdi. Hladomorna se zachvěla v základech a koza rovněž. Z místa, do něhož narazila, spadly na zem dva kameny a další dva se začaly viklat. Učitel je vyňal a vtom se objevil zvláštní výklenek. Mňouk z této tajné skrýše vytáhl krabici. Kopyto na ni koukal jako tele na nová
Zamýšleným cílem úlohy bylo ověřit, zda žáci rozliší měkká přídavná jména (hrozící, poslední, zvláštní, další) od přídavného jména vyděšení, které se jim tvarem podobá, ale skloňuje se podle vzoru mladý, je tudíž tvrdé. EDUin tvrdí, že podobné úlohy ale ověřují hlavně schopnost dětí odmyslet si při četbě její obsah a v časové tísni co nejpozorněji hledat gramatický či jazykový jev.
Návrh řešení dle EDUin: Zkoušky mají především ověřovat schopnost žáků rozumět tomu, co čtou. Možná to nelze provést zaškrtávacími úlohami nebo jejich nevhodnou náhradou („Vypište z výchozího textu…“). Bylo by vhodné podobné úlohy do testů nezařazovat, protože určitě nevyvolají ve výuce změny, které by mohly zlepšit schopnost číst s porozuměním u všech žáků.

„Cermat má s klíčem správných řešení zveřejňovat také jejich důkladné odůvodnění pro žáky. U úlohy s počítáním hlásek by autor musel uvést důvody, kvůli nimž měla být správnou odpovědí ta a ta položka a žádná jiná. Rovněž popsat, co úloha ověřuje. Kdyby to musel udělat, nejspíš by chybu objevil sám. Zaveďme toto zdůvodnění jako povinnou součást přípravy každé úlohy. A publikujme to zároveň s klíčem správných odpovědí. Významně tím snížíme riziko podobných chyb a zvýšíme šance veřejné kontroly korektnosti zkoušek,“ shrnul Botlík.

Nic se nestalo?

Důležité každopádně podle Zíky je, zda školy oznámily výsledky před páteční 17.00, kdy se na chybu přišlo. „Pokud je nevyhlásily, tak se vůbec nic neděje,“ konstatoval.

O osmiletá gymnázia je mezi zájemci o maturitní obory největší zájem. Alespoň jednu přihlášku na osmileté gymnázium si letos podalo 18 833 dětí, což je pětina všech letošních zájemců o maturitní obory. Testů v druhém řádném termínu na osmiletých gymnáziích se mělo zúčastnit přes 13 tisíc žáků.

Zatím se tedy ví o dvou dětech, které se dodatečně dostaly na gymnázium. „Nejprve řešíme dopady na děti a rodiče. Poté bude třeba jasně vyšetřit, jak se to mohlo stát. Budu požadovat i vysvětlení od Jiřího Zíky,“ zdůraznil ministr školství Plaga.

Samotná příspěvková organizace Cermat na doplňující dotaz Novinek zatím nereagovala.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám