Hlavní obsah

Cenu Akademie věd za výzkum obdrželi fyzik, informatik a ekolog

– Praha

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová udělila v úterý 19. září v Praze třem špičkovým vědcům cenu Praemium Academiae neboli Akademickou prémii. Převzali ji ekolog a odborník na fyziologii půdních hub Petr Baldrian, fyzik se specializací na atmosféru Michal Fárník a informatik zaměřující se na zpracování obrazu Jan Flusser. Všichni získají na výzkum v příštích šesti letech až 30 miliónů Kč. Jde o nejvýznamnější vědecký grant v ČR.

Foto: Viktor Černoch, AV ČR

Zleva Petr Baldrian, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, Michal Fárník a Jan Flusser

Článek

Předsedkyně AV ČR Zažímalová uvedla, že cena je určena pro vědce, kteří jsou špičkoví i v mezinárodním měřítku. Od roku 2007, kdy se uděluje, ji zatím dostalo 20 lidí.

Působení mikroorganismů v lesní půdě

Petr Baldrian je významným odborníkem na ekologii a fyziologii půdních hub a bakterií. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se zabývá působením mikroorganismů v ekosystémech, jako je například lesní půda.

Další výzkum, podpořený cenou, chce zaměřit na vztahy mikroorganismů k rostlinám a živočichům. Za největší výzvu pro svůj tým považuje popis fungování ekosystémů při různých změnách, jako jsou silné deště, záplavy či těžba dřeva.

„Výzkum by měl přispět k objasnění podílu mikroorganismů – bakterií a hub – na přeměně látek v lesních ekosystémech, od úrovně jednotlivých buněk a jednotlivých druhů až po fungování ekosystému jako celku,“ vysvětlil.

Nejzákladnější otázky na molekulární úrovni

Další z oceněných vědců, chemický fyzik Michal Fárník, založil experimentální laboratoř v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Dříve působil v německém Institutu Maxe Plancka a do Česka přivezl unikátní přístroj pro experimenty. Také kolem sebe shromáždil kvalitní vědecký tým, což považuje za svůj největší úspěch.

„Zkoumáme ty nejzákladnější otázky v chemii a fyzice na molekulové úrovni a snažíme se tak porozumět přírodě. Jak mezi sebou reagují molekuly při chemické reakci? Co se děje v molekule, když absorbuje foton nějakého záření, od infračerveného po ultrafialové? Co se děje s molekulou při srážce s pomalým nebo rychlým elektronem?" popsal zaměření výzkumu.

Jeho tým v laboratoři simuluje například procesy, které vznikají při průniku UV záření ozonovou dírou.

Potlačit rušivé vlivy v obraze

Jan Flusser je odborníkem v oblasti zpracování a rozpoznávání obrazu, což je oblast na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Deset let vedl Ústav teorie informace a automatizace AV ČR. Vytvořil algoritmy, které umožňují zvýšit rozlišení a ostrost snímku, a získal patent v USA.

„Ve výzkumu, podpořeném Akademickou prémií, budeme hledat nejlepší způsob, jak popsat objekty na obraze, a také se zaměříme na předzpracování obrazu, které se snaží odstranit nebo potlačit rušivé vlivy a chyby, které se do obrazu dostaly během snímání, vzorkování a případně přenosu a ukládání na paměťové médium," přiblížil chystaný směr dalšího výzkumu.

Cenu lze dostat jen jednou za život

Akademická prémie je nejvyšším vědeckým oceněním v tuzemsku, lze ji dostat jen jednou za život. O jejím udělení rozhoduje předseda Akademie věd po poradě s komisí složenou z domácích a zahraničních odborníků.

Smyslem je poskytnout badatelům takové podmínky, aby mohli plně rozvinout svůj potenciál ve prospěch české vědy. Získané peníze mohou použít na náklady spojené s výzkumem, jako je pořízení přístrojů a mzdy, a to vždy do výše pěti miliónů ročně. Peníze jdou z rozpočtu Akademie věd ČR, která má ve státním rozpočtu samostatnou kapitolu.

Kandidáti nejprve museli předložit rámcové představy zaměření vlastního výzkumu pro příštích šest let, stejně tak rozvrh využití poskytnuté finanční částky.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám