Hlavní obsah

Školy s inkluzí zkušenosti mají, přesto se jí obávají

Právo, jim

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože většina škol postižené děti ve svých kolektivech už léta začleňuje, stále jim zářijový start inkluze nahání strach. Obávají se, že zástupy dětí s lehkým mentálním postižením zaplaví třídy a rozvrátí výuku. Doufají ale, že poradenská zařízení budou fungovat rozumně.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Brněnská základní škola ve Svážné má speciální třídu, kde integruje 14 dětí s různým postižením. „Máme tady dva případy, které by v běžné škole být neměly. Jeden má ADHD (porucha pozornosti, hyperaktivita) a druhý poruchy chování. Je tam speciální pedagog, asistent a je obrovský problém v té třídě učit. Jestli nám chtějí zařadit lehce mentálně postižené do běžných tříd, tak to tam učit vůbec nepůjde,“ řekl Právu ředitel školy Petr Punčochář.

„Když vám dítko během hodiny vypije vodu z květináče nebo svrhne kvítko z okna… To si nedovedete představit, až přijdou do škol,“ dodal.

Ačkoli ministerstvo několikrát vyvracelo, že k rušení praktických škol a začleňování všech lehce mentálně postižených nedojde, stále tyto obavy přežívají.

Jednou už totiž do školy dítě s lehkým mentálním postižením (LMP) ředitel přijal. Bez asistenta však byl prý v 21členné třídě neovladatelný. A tak zažádala škola o nové rychlé vyšetření, na jehož základě bylo přeřazeno do praktické školy.

Úžasní asistenti, ale kraj je neproplácel

Taková inkluze se podle ředitele negativně podepisuje jak na postiženém, tak na ostatních dětech. Jinak má s inkluzí tělesně postižených či autistů bohaté zkušenosti.

Nyní má škola pět asistentů a pomýšlí na šestého. Krajský úřad prý vždy dodal dost peněz na jejich zaplacení.

Máme za půl roku 1. září a my žijeme jen tím, že je něco slibováno.
Ludmila Kozáková, ředitelka ZŠ

Ministerstvo už peníze do krajských rezerv přisypalo. Například v Jihomoravském kraji počítají s 57 milióny na podporu inkluze. „Loni jsme se potýkali s potřebou 41,5 miliónu nad stanovený limit finančních prostředků, které nám chyběly na financování asistentů pedagoga v požadované výši,“ sdělil Právu lidovecký náměstek hejtmana Stanislav Juránek.

Ředitelka ZŠ v Pardubicích-Dubině Ludmila Kozáková prohlašuje: „Inkluze je dlouhodobá záležitost a zvládáme ji úplně v pohodě.“ I tak vidí v budoucnosti inkluze háčky.

„Jestliže máte autistické dítě a k němu asistenta, tak se to dá zvládat velice dobře. Pokud ale máte dítě s LMP, tak je to samozřejmě problém. A jestli se chystá, že všechny děti s LMP budou integrovány, tak je to dvojitý problém,“ řekla Právu.

V první třídě má 28 dětí, což je podle ní i tak příliš. Jsou mezi nimi talentované děti a mělo-li by se k nim přidat dítě s LMP, tak by se mohl učitel „zbláznit“. Dítě s LMP totiž bude mít zvláštní plán výuky. Oproti dětem, které v první třídě počítají do dvaceti, on zvládne jen do pěti.

„S asistenty je to úžasné, ale já jsem třeba od kraje nedostala řádný úvazek. Každý květen žádám o asistenta pro dvě děti zvlášť. Dostávám úvazek na autistu a na druhé dítě nic. Vždycky si musíme poradit sami,“ uvedla.

Záleží na diagnóze

Podstatou změn je právě to, že kraje budou mít povinnost peníze vyplácet. A pardubický krajský úřad hlásí, že jen na období od 1. září do konce ledna je na inkluzivní opatření včetně asistentů určeno přes 27 miliónů korun. „Domníváme se, že na dané období, pro které je částka určena, by to měla být výše postačující,“ sdělil Právu šéf odboru školství Pardubického kraje Martin Kiss.

Ředitelka Kozáková však důvěrou nehýří: „Máme za půl roku 1. září a my žijeme jen tím, že je něco slibováno, ale nedostali jsme žádný přípis.“

Podle ní bude záležet především na tom, jak citlivě budou poradenská zařízení určovat, do jakého typu školy mají děti s různými postiženími nastupovat.

„Pokud jde ale o tělesně postižené, autisty, Aspergerův syndrom, kde je zcela běžná úplně normální inteligence, tak je to jiná práce. Práce s LMP v běžné třídě je problém. Máte děti s ADHD, které jsou neklidné, ale jen potřebují občas se vydýchat, proběhnout. Ale pak máte dítě s ADHD, které vám leze po zdech, skáče po lavicích, a to je opravdu problém,“ řekla.

Ministerstvo se dušuje, že ne všechny děti s LMP by měly jít do běžných škol. Hlavně by se mělo jednat o děti, u nichž se sociální zanedbání projevilo znaky nižšího intelektu a které mají šanci handicap dohnat. Navíc se bude průběžně sledovat, zda se dítě posouvá.

„IQ testy zohledňují i znalostní vybavení dětí. I laik pochopí, že znalosti nevypovídají o intelektových schopnostech. Roli může hrát i tréma,“ popsal Právu Miroslav Hudec, psycholog se 40letou praxí v pedagogicko-psychologické poradně.

Inkluze v otázkách a odpovědích
Ruší se speciální školy?
Nikdy nebylo záměrem rušení speciálních škol a přeřazování všech handicapovaných do běžných škol. Děti se středním a těžkým zdravotním postižením nadále budou moci využívat speciálně mířené péče ve speciálních školách.
Ruší se praktické školy?
Po celé republice je 17 tzv. praktických škol, které soustřeďují čistě žáky s lehkým mentálním postižením. Přesnější diagnózy budou průběžně určovat, jaký typ vzdělání je s novými podpůrnými opatřeními pro žáka v jeho nejlepším zájmu.
Nadále bude na rodičích rozhodnutí, zda budou chtít takto postižené děti integrovat v běžné třídě, nebo ve speciální třídě, nebo upřednostní „praktickou“ školu. Z předběžných průzkumů ministerstva plyne, že rodiče zatím nejeví velký zájem o integraci těchto dětí.
Z praktických škol přechází do běžných každoročně méně než sto dětí. Pokud vlivem inkluze zaniknou některé třídy praktických škol, budou jejich zaměstnanci zapotřebí v inkluzivních školách.
Dohlédne na inkluzi sociálka?
Orgány sociálně-právní ochrany dětí žádné nové pravomoci nedostávají. Ve výjimečných případech zasahují, pokud například rodič nadaného dítěte trvá na jeho zařazení do praktické školy. To zakazuje zákon z roku 2005.
Ztratí rodič kontrolu nad svým dítětem?
Práva rodiče se posilují. Pokud rodič nesouhlasí s výsledkem vyšetření a doporučením školského poradenského zařízení, může nově požádat o revizní posudek. Je-li jeho dítě tzv. hraničním, tedy s IQ naměřeným kolem 70 bodů, bude rozhodovat sám, do jakého typu školy jej pošle.
Často pak hraje roli přístup ředitelů škol. Když rodič vycítí, že jeho dítě není ve škole žádáno, do nepřátelského prostředí jej nepustí. Předpokládá se však, že školy ztratí obavy z integrace, jakmile se ukáže, že dostanou peníze na asistenta, speciálního pedagoga nebo školního psychologa a další podpory včetně speciálních pomůcek.
Jsou na to peníze?
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což budilo ve školách zlou krev.
Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze dodá ministerstvo.
Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout, jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti. Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května.
Budou peníze i v budoucnu?
Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun.
Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí.
Kdo bude asistenta dělat?
Zájemce musí mít maturitu z pedagogického oboru anebo si musí doplnit rekvalifikační kurz. V současnosti se plat asistenta pohybuje kolem deseti tisíc korun, což není motivační plat, ale pro studenta pedagogické školy už je to zajímavý přivýdělek spojený s praxí.
Podle konkrétní náplně práce bude možné asistenta zařadit až do osmé tarifní třídy a jeho plat by se mohl při plném úvazku zvýšit v průměru na 16 tisíc. Často se asistenty stávají kantoři na penzi, kteří si tak polepší k důchodu.
Podle ministerstva se úvazky asistentů a jejich platy zvýší, jakmile zřizovatelé nebudou muset jejich plat doplňovat ze svých omezených zdrojů. A s tím se počítá. Očekává se však, že v některých regionech nemusí být asistentů hned dostatek, postupně má jejich počet růst.
Nebudou se postižené děti v běžných třídách trápit?
Obavy se týkají zejména integrace lehce mentálně postižených dětí, protože by v konkurenci s ostatními dětmi mohly cítit frustraci a propadnout pocitu méněcennosti, případně by mohly čelit šikaně. Ministerstvo vychází ze zkušeností škol, které už tyto děti integrují. Jedná se o tři a půl tisíce dětí z celkového počtu 13 300.
Podle ministerstva se tito žáci v těchto školách netrápí a vzdělávání je i přes jejich nižší výkon motivuje. Individuální plán zajišťuje nižší vzdělávací nároky uměřeně jejich rozvoji. Doporučená podpora se má také proměňovat.
Všichni lehce mentálně postižení nastoupí do běžných škol?
Doporučení do běžné školy by neměly dostávat lehce mentálně postižené děti, u nichž bude zjištěna ještě nějaká další vada. Citlivě se má posuzovat, zda dítě s danou diagnózou bude schopné výuku v běžné škole i za všech podpůrných opatření zvládat.
Dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením se inkluze netýká, pokud o ni nebude rodič stát a poradenské zařízení dojde k závěru, že by s podpůrnými opatřeními mohlo být zařazeno do speciální třídy v běžné škole. Takový postup však resort nedoporučuje.
Už nyní školská poradenská zařízení zpřesňují diagnózy, kvůli čemuž dochází i k úbytku počtu dětí s diagnózou lehké mentální postižení. Starší přístup umožňoval, že danou diagnózu dostalo někdy i dítě, které bylo v rodině zanedbáno, ale mělo šanci se rozvíjet.
Může dojít k mylnému doporučení. Nicméně děti, u kterých bude diagnóza sporná, budou do poradny chodit častěji. Počítá se rovněž s navýšením počtu psychologů a speciálních pedagogů v poradnách o 150 lidí.
Školy se cítí nepřipravené, nemá se účinnost odložit o rok?
Návrh na odklad účinnosti novely sněmovní školský výbor nepodpořil. Pokud by však na to došlo, ztratila by většina škol nároky na podpůrná opatření, která novela slibuje. S integrací postižených dětí do běžných tříd má zkušenost 3175 škol.
Lehce mentálně postižené integrovalo na 800 škol a 700 z nich mělo takových žáků méně než tři. Nemohly však počítat s podpůrnými opatřeními, jako jsou asistenti, speciální pomůcky či snižování počtu dětí ve třídách.
Zdroj: Právo, ministerstvo školství
Náměty k článkům o inkluzi pište na adresu: inkluze@pravo.cz

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám