Hlavní obsah

Čeští egyptologové v písku objevili 18metrovou loď starou 4500 let

Právo, Michael Švec (Káhira)

Jeden ze svých zásadních objevů v pondělí spolu s egyptským ministrem pro památky Mamdúchem al-Damátím v Káhiře oznámil šéf českých egyptologů Miroslav Bárta. V abúsírském písku totiž čeští vědci v listopadu odkryli více než 18 metrů dlouhý dřevěný člun, který pochází z období 3. dynastie před 4500 lety.

Foto: Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, V. Dulíková

Pohled na část člunu během archeologických a restaurátorských prací.

Článek

„Právě v této chvíli můžeme oznámit náš poslední objev, výsledek dlouhodobé práce z loňské sezóny. Jednalo se o unikátní nález člunu, který je více než 18 metrů dlouhý, pochází z doby 3. dynastie, to znamená přibližně z 27. století před Kristem, což je samo o sobě unikátní datum, to stáří je překvapivé,“ řekl českým novinářům v Káhiře Bárta.

„Člun se nachází v blízkosti hrobky, která víceméně pochází z doby slavného stavitele stupňovité pyramidy, panovníka Džosera. Takže majitel tohoto člunu a hrobky, ke které patří, musel být naprosto unikátní postavou doby 3. dynastie a my v blízkých měsících plánujeme pokračovat v řešení této záhady,“ doplnil.

Technologický přelom

Bárta vysvětlil, že v této době byly podobné lodě, které měly důležitý náboženský význam pro cesty podsvětím, spojovány s panovníkem. „Vzhledem k tomu, že tato loď souvisí s majitelem nekrálovské hrobky, ukazuje to na jeho naprosto výjimečný status,“ doplnil.

Foto: Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, L. Jirásková

Pohled na místo, kde došlo k objevu člunu.

„Fascinující na tom je i doba panovníka Džosera, kdy se egyptský stát rodí a najednou udělá obrovský skok dopředu v oblasti administrativy, písma, jazyka, náboženství, a je to doba vzniku prvního kamenného komplexu panovníka,“ doplnil vědec. „Toto všechno dohromady a blízkost hrobky Džoserovu komplexu z toho dělá řádnou historickou záhadu,“ dodal.

Bárta sdělil, že i podle odborníků z texaské univerzity člun svou konstrukcí představuje historický technologický milník. „Konstrukční detaily, které vykazuje, ukazují, že se jedná o dobu, kdy docházelo k technologickým inovacím i ve stavbě těchto plavidel,“ řekl.

„I přesto, že je dnes toto přibližně 4500 let staré dřevo velmi křehké, mají zbytky lodě obrovskou vypovídací hodnotu, která vnáší nové světlo do bádání o stavbě lodí ve starém Egyptě,“ uvedl pak v tiské zprávě Český egyptologický ústav.

„Dřevěná prkna byla kdysi spojena dřevěnými čepy, které se stále nacházejí na svém původním místě. Překvapivě pouštní písek zachoval i rostlinná vlákna, která byla uvázána do silných svazků a lan umístěných uvnitř lodi v místě spojů prken,“ uvedla instituce.

Egyptský ministr práci vědců ocenil

Loď je podle profesora „relativně špatně nebo průměrně“ dochovaná, protože ležela více než 4500 let ukryta v písku. „To, co se dochovalo, je samozřejmě zrestaurováno a letos na jaře bychom měli začít s dalšími odkryvnými pracemi, protože zatím jsme objevili jen část té lodi,“ uzavřel.

Foto: Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK, M. Frouz

Obecný pohled na pyramidové pole Abúsír

Bárta se v pondělí účastnil jednání ministra al-Damátího s šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Tématem byla mimo jiné příprava výstavy artefaktů z Abúsíru, která se připravuje na rok 2019.

„Poprvé v historii ČR by čeští egyptologové takto prezentovali řadu objevů, které učinili za poslední desetiletí. Bylo by to něco naprosto mimořádného a rozsah té výstavy by překročil hranice ČR,“ sdělil Zaorálek. Al-Damátí, kterého český ministr pozval do Prahy, i v kontextu nejnovějšího objevu práci českých vědců vysoce ocenil.

Reklama

Výběr článků

Načítám