Přitom už v příštím roce by mělo být jasno, v jaké podobě budou zákony platit. Na střední školy se totiž už od počátku roku 2015 budou hlásit první žáci, kterých se povinná matematika po čtyřletém studiu má dotknout.

V koaliční smlouvě ani v programovém prohlášení vlády nejsou tyto zásadní změny zmíněny. Přesto už ministr organizuje kulaté stoly pro přípravu povinné maturitní zkoušky z matematiky navzdory kritice uznávaných odborníků. A povinné přijímačky čeká v příštím roce zkušební kolo, které si vyžádá nemalé investice. Povinné přijímačky mají podle ministerstva odfiltrovat děti, které nemohou zvládnout maturitu. Povinná matematika u maturity má zase děti donutit ke studiu matematiky a zvýšit zájem o technické obory.

Politici ze sněmovního školského výboru však nemají v názoru na změny zcela jasno. A silná kritika zaznívá z tábora koaličního partnera ANO. Velké pochybnosti má například vlivný šéf sněmovního školského výboru z hnutí ANO Jiří Zlatuška.

Emeritnímu rektorovi Masarykovy univerzity vadí už stěžejní myšlenka povinných přijímaček, podle níž by se tak měly vytřídit děti, které nemají mít předpoklady zvládnout maturitu.

„Zkouška se stane sekerou“

Podle Zlatušky nemůže studijní předpoklady 15letých odhalit jednorázový znalostní test z češtiny a matematiky. Jednak se na něm může podepsat nervozita, jednak nedostatečná příprava ze základní školy, jejichž kvalita je rozdílná.

„Testovalo by se, jaké mělo dítě štěstí na školu,“ řekl Právu Zlatuška. A dodal, že pokud dítě pochází z prostředí, které jej k učení nemotivuje nebo mu v něm nepomáhá, pak je oproti ostatním znevýhodněno.

„Z mezinárodních průzkumů je známo, že v ČR je vliv rodiny neúměrně velký. To znamená, že se neprojevují schopnosti dítěte. Takto připravená zkouška je sekerou, která osekává příležitosti dostat se výš. A ubírá těm středním školám, které se chtějí těmto dětem věnovat,“ tvrdí Zlatuška.

„Udělal bych vše, aby to nebylo,“ dodal rezolutně. Podle něj ministr s výborem své kroky nekonzultuje. Se zavedením povinné maturitní zkoušky z matematiky v zásadě nemá Zlatuška problém, ale potíž může být se stanoveným termínem a náplní zkoušky.

Stejně jako odborníci kritizuje výuku matematiky, kterou děti nesnášejí a nechápou její smysl.
„Styl výuky spíš vede k tomu, že jsou žáci nuceni zapamatovat si ten či onen vzoreček a postupy než pochopit, jak ty věci fungují. Pokud pochopení nemají, pak matematiku nedokážou použít ve věci, které s tím zdánlivě nesouvisejí,“ uvedl s tím, že pokud by takto pojatá matematika měla být u maturity, půjde o „trénování cvičených opic“.

Chládek již oznámil, že chystá změny ve výuce matematiky, je ale otázka, jak se je podaří včas vtělit do všech stupňů základních škol. „Pokud ji chceme mít u maturity povinnou, tak ji musíme umět učit již od základní školy. Mělo by to jít více do logiky, neměly by se jen učit vzorečky a pak je používat v příkladech, které se v reálném světě třeba ani nestanou,“ řekl už dříve Právu.

Buď jedno, nebo druhé

Povinnými přijímačkami chce zabránit tomu, aby na střední školy prošlo „velké množství studentů až k maturitě a teprve tam se zjistilo, že na to nemají, a v podstatě se tím vyhodí peníze za jejich studia z okna“.

Málokdo z poslanců je ochoten zavést obě klíčové testovací změny. Z ankety mezi členy školského výboru vyplynulo, že jednotlivci podporují většinou jen jeden z Chládkových kroků. O druhém mají pochybnosti. Platí to i pro koaliční lidovce, dokonce i pro sociální demokraty. Šéf poslanců KDU-ČSL a místopředseda výboru Jiří Mihola míní, že matematika by měla být nadále u maturity volitelná, protože ne každý má pro ni nadání.

Co se týče povinných přijímaček, je to jednou z variant, o kterých se má prý přemýšlet vzhledem k poklesu úrovně SŠ i VŠ. „Vnímám to tak, že je to třeba podložit seriózními argumenty a také se to musí udělat tak, aby se s vaničkou nevylilo i dítě,“ varoval. Ale ani v řadách ČSSD nemá maturitní matematika v roce 2019 bezbřehou podporu. Poslanec Petr Kořenek, bývalý ředitel školy, není přesvědčen, že by ji měli podstupovat všichni středoškoláci.

„Ano, matematika má svůj význam, naučí žáky logicky myslet, je neoddělitelnou součástí. Ale jestli by měl každý projít maturitou z matematiky, o tom nejsem úplně na sto procent přesvědčen a určitě by se o tom ještě měla vést diskuse,“ řekl Právu.

Naopak nic špatného nevidí na zavedení povinných přijímaček, protože by se měla zajistit úroveň vzdělání.

Navíc očekává, že motivuje deváťáky, aby se učili až do konce školního roku. Sociální rozdíly má podle něj dorovnat základní škola.

Pravice pro povinnou matematiku

Opoziční politici povinné matematice tleskají. „Povinnou matematiku u maturity považuji jako nezbytnou součást závěrečné zkoušky. Vždycky jsme tuto pozici zastávali a obhajujeme ji i nadále,“ řekla Anna Putnová (TOP 09).

Podle ní by jakýkoli odklad znamenal prohru a čtyři roky jsou pro studenty dostatečná doba pro přípravu. V první řadě by se podle ní měla sjednotit úroveň základních škol.

Povinné přijímačky její klub podporovat nebude. Bohuslav Svoboda (ODS) a bývalý proděkan lékařské fakulty zase pokládá znalost matematiky za ukazatel schopnosti zvládnout vysokoškolské studium.

„Říkal jsem to od roku 1990. Pak se začala matematika z maturity vypouštět a nám přicházeli mnohem méně připravení studenti,“ uvedl. Podle něj by na přípravu stačily i jen dva roky.

V povinných přijímačkách žádnou výhodu nevidí. „Schopnost mladých lidí udělat přijímací zkoušku jako jednorázový akt, kdy mají prokázat své znalosti, je vzhledem k tomu věku 15 let hodně obtížné,“ domnívá se.