Článek
Právě před rokem oznámili američtí klimatologové na zasedání Americké geofyzikální unie v San Francisku, že jejich satelity naměřily v létě na hřebeni Východoantarktické plošiny nový teplotní rekord.
Ve vzdušných kapsách ledových puklin mezi vrcholky Dome Argus a Dome Fuji v nadmořské výšce 3900 metrů čidla ukázala teplotu minus 93,2 stupně. To je o čtyři stupně větší mráz než 30 let přetrvávající rekord minus 89,2 stupně z ruské základny Vostok.
„Nedochází k žádnému zastavení globálního oteplování,“ prohlásil před týdnem generální tajemník Světové meteorologické organizace WMO Michel Jarraud na jednání klimatické konference v Limě.
Podle tohoto orgánu OSN se letošní rok může stát vůbec nejteplejším v historii měření. „Zvlášť neobvyklé a alarmující je to, že letos máme vysoké teploty rozsáhlých povrchových oblastí oceánů,“ upozornil Jarraud delegáty na očekávaný důsledek teplotní setrvačnosti vody.
Unie požaduje závaznou smlouvu
V Limě už není spor o to, zda a jakou mírou k oteplování přispívá lidská činnost, o nezbytnosti snížit emise skleníkových plynů nikdo nepochybuje. Spor se ale vede o způsob – stanovit mezinárodně závazné, a tedy kontrolovatelné limity pro každou zemi nebo nechat na jednotlivých vládách, aby postupovaly cestou, která bude pro jejich země nejvýhodnější.
Včera do sporu zasáhl lord Nicolas Stern, někdejší hlavní ekonom Světové banky. Plnou vahou své autority se vyslovil proti závazným limitům, ve prospěch dobrovolných národních příspěvků ke snížení globální emisní zátěže. Delegát USA, s Čínou největšího producenta emisí, to uvítal.
Evropská unie ale trvá na globální závazné smlouvě a malé ostrovní státy, které sice k oteplování nijak nepřispěly, ale rozpínající se teplé oceány je pomalu začínají zaplavovat, se ptají, kdo jim každý rok dá stovky miliard dolarů, aby se zachránily.
Jinými slovy – cesta k dohodě, která by odvrátila hrozbu, že se Země zahřeje o více než dva stupně, což přinese těžko předvídatelné změny nejen v klimatu, ale i v ekonomice, začíná zamrzat.