Tým profesora Karla Michaelssona z univerzity v Uppsale zkoumal údaje o 61 tisících ženách a 45 tisících mužích získané za dvacet let. Vědci zjistili, že u lidí, kteří pravidelně pili větší množství mléka, nevedla jeho konzumace k poklesu počtu zlomenin.

Zejména u žen, jež pily denně tři sklenice mléka (zhruba tři čtvrtě litru) nebo více, bylo navíc dvakrát vyšší riziko předčasné smrti než u těch, jež konzumovaly méně než jednu sklenici. U mužů byl dopad velké konzumace mléka na zvýšení úmrtnosti méně výrazný.

Další výzkum

Michaelsson a jeho kolegové se domnívají, že k růstu úmrtnosti přispívají cukry laktóza a galaktóza obsažené v nezkvašeném mléce. Likvidují přínosy vápníku, vyvolávají oxidační stres i chronické záněty a zvyšují také riziko srdečních záchvatů.
Těmto vedlejším účinkům lze prý předejít konzumací mléčných produktů s nízkým obsahem cukrů, jako je například kefír, jogurt a některé sýry – ty kvalitu kostí zlepšují bez vedlejších následků.

Michaelsson ale upozornil, že je nutný ještě další výzkum, aby bylo možné doporučit změny ve výživě, jež by konzumaci mléka omezily či vyloučily.