Článek
Náhražku vytvořil počítač z titanového prášku přeměněného v pevnou hmotu pomocí laseru. Titanovou část pánve pak pokryl minerál, do něhož může vrůst původní kost. Informoval o tom deník The Daily Telegraph.
Poté Gerrand odstranil nejmenovanému šedesátiletému muži polovinu poničené kosti a nahradil ji „vytištěnou“ náhradou. Byla to první operace tohoto typu. Operovaný, který trpěl vzácnou formou rakoviny kosti, tzv. chondrosarkomem, nyní chodí pomocí hole.
„Protože tento druh rakoviny nereaguje na léky a radioterapii, jedinou možností bylo odstranit polovinu pánve,“ vysvětlil chirurg radikálnost zákroku.
Vytvářejí se celé orgány
Podle Daily Telegraphu se však intenzivně pracuje také na 3D vytváření celých lidských tkání a orgánů. Pro tento účel spojila své síly britská společnost PrinterInks s americkou firmou Organovo, která se specializuje na tisk lidské tkáně pro lékařské účely.
Slovo „tisk“ je ovšem třeba brát v dané souvislosti jako nadsázku, fakticky jde o složitý proces počítačově řízeného nanášení různých látek v tenounkých vrstvičkách až do vytvoření zadaného objektu.
Podstatně větší technologickou výzvou než vytvoření umělé kosti je 3D vznik měkkých tkání, k jejichž vytvoření chtějí obě firmy vyvinout nové náplně pojmenované BioInk. Ty by obsahovaly lidské buňky.
Další výrobní složkou by byly hydrogely. S jejich pomocí by vznikla základní podoba orgánu, který pak bude ponechán, aby dorostl. Organovo odhaduje, že na vytvoření jater touto cestou by už s nyní dostupnou technikou bylo potřeba asi 10 dní.
Praxe během příštího desetiletí
„Tištěné“ tkáně se zatím používají hlavně pro lékařský výzkum. Americká firma touto cestou již vytvořila tkáň s jaterní strukturou a také cévy.
Jaterní tkáň chce Organovo ještě letos uvést na trh pro běžné lékařské účely. Pracuje i na měkké tkáni, jež by měla pomoci obětem rakoviny prsu.
Číňané už loni oznámili „vytištění“ malých funkčních ledvin, které vydržely pracovat plné čtyři měsíce. Američané se zase pochlubili vytištěním „bionického ucha“. Počátkem roku 2013 dostal dvouletý Američan náhradní průdušnici, vytvořenou s pomocí jeho kmenových buněk.
Pokud bude možné využít 3D techniku k běžnému vytváření částí nebo celých orgánů, ušetří ekonomika miliardy a zároveň se medicíně zajistí dostatek všeho, co se zatím jen neuměle laboratorně napodobuje nebo získává z dárcovských těl mrtvých. Experti odhadují, že „tisk“ celých orgánů by mohl vstoupit do praxe už někdy během příštího desetiletí.