Lidstvo nechápe vlastní hrozby, tohle může být naše poslední století, soudí vědci

Je to mnohem pravděpodobnější než dopad asteroidu, upozorňují odborníci z řady oborů z celého světa, kteří v rámci oxfordského Institutu budoucnosti lidstva zkoumají největší hrozby.

Připravili studii "Existenciální riziko jako globální priorita" a zdůrazňují, že politici by měli věnovat pozornost skutečným rizikům. "V sázce nemůže být více. Pokud to nezvládneme, mohlo by to být poslední století lidstva," říká ředitel ústavu Nick Bostrom.

Veřejnost je častěji upozorňována na hrozby, které až tak zásadní nejsou. Ačkoli totiž pandemie nebo přírodní katastrofy mohou způsobit opravdu strašlivé škody, lidstvo je podle Bostroma přežije, protože to náš druh zvládá dlouhodobě. Je potřeba si uvědomit, že 99 procent druhů, které kdy na Zemi existovaly, už vyhynuly, zatímco lidé jako druh přečkali tisíce let epidemií, hladomorů, potop, zemětřesení a klimatických změn.

Dokonce ani dvě velké světové války a pandemie španělské chřipky v první polovině 20. století nezabrzdily růst populace. A přestože možná jaderná válka mohla lidstvo zdecimovat, odborníci věří, že by ji přežil dostatečný počet obyvatel, aby lidstvo nezaniklo jako druh.

Další hrozby, které v minulosti vedly k vyhynutí většiny druhů, jako je dopad velkého asteroidu nebo supervulkanická aktivita, zůstávají v dohledné době podle vědců velmi nepravděpodobné.

Opravdová hrozba naopak podle Bostroma spočívá v tom, že lidstvo vstoupilo do technologického věku, který nabízí prostředky k sebezničení druhu, jako nikdy předtím. Možnosti technologie totiž překonávají možnosti udržení kontroly nad možnými následky. Což se hodně podobá situaci dítěte s krabičkou zápalek.

"Experimenty na poli syntetické biologie, nanotechnologie a umělé inteligence se stále více stávají nepředvídatelnými," upozorňuje Bostrom. Lidstvo je sice rozvíjí v dobré víře, experimenty se ale mohou vymknout.

Už dnes se v laboratořích objevují primitivní stroje velikosti molekul, které fungují na atomární úrovni. Genetici a biologové produkují upravené mikroorganismy k plnění specifických úkolů v medicíně nebo průmyslu, ale mohou se z nich stát i nebezpečné zbraně. A pokud jde o umělou inteligenci, tak nedávno zveřejněné video, kde robot schopný učení s klidem říká, že by se na lidi chodil dívat do zoo, zní zatím jako humorné varování, ale…

"Umělá inteligence je jednou z technologií, které vměstnávají stále větší kapacitu do stále menšího rozměru," říká jeden z uznávaných expertů v oboru Daniel Dewey a dodává, že proces neustálého zvyšování síly se stávají počítače méně předvídatelné a kontrolovatelné a může to vést k explozi inteligence.

Když se k tomu přidají pokroky v nanotechnologiích, kde se provádí manipulace na atomární úrovni, a v biologii, kde vědci začali programovat buňky a mikroorganismy, nabízí se i představa, že umělá inteligence bude moci takové možnosti využít efektivněji než lidé.

"S těmito technologiemi můžete spustit řetězovou reakci efektů, takže s počátečními omezenými zdroji můžete rozjet projekty, které mohou ovlivnit každého člověka na světě," soudí Dewey.

Bývalý prezident Královské společnosti Lord Rees proto podporuje plány na ustavení Centra pro studium existenčního ohrožení. "Toto je první století v dějinách, kdy největší rizika hrozí od lidstva samotného," říká lord Rees.