Během otřesů horniny v zemské kůře praskají. Přitom dochází k obrovským poklesům tlaku a zlato rozpuštěné v hornině přítomné kapalině se bleskově vysráží právě v trhlinách, které většinou spojují hlavní zlomové linie.

"Tento proces je v pozadí vytvoření přibližně 80 procent světových zásob zlata," uvádí ve studii zveřejněné v časopise Nature Geoscience australští odborníci seismolog Dion Weatherley a geochemik Richard Henley.

Například při otřesech o síle čtyř stupňů Richterovy škály se v hloubce kolem 11 kilometrů v zemské kůře otevírají trhliny, ve kterých tlak v okamžiku klesne z 290 megapascalů na 0,2 megapascalu (tlak vzduchu na hladinu moře je 0,1 megapascalu). To znamená, že tlak se skokově tisíckrát sníží. Voda se při teplotě kolem 400 stupňů v této hloubce odpaří a kovy bleskově vykrystalizují.

Kolem zlomových systémů, které jsou vystavovány třeba jen drobným otřesům během tisíců let, se tak vytváří sílící zlaté žíly. Matematický model, který australští vědci vypracovali, však může pomoci nejen prospektorům. Detailnější popis mechaniky zemětřesení zahrnující i roli tlaku kapalin v horninách otevírá podle odborníků nové přístupy k možnosti předpovídání zemětřesení.