Hlavní obsah

Děti se ke školním počítačům ve svém volnu nedostanou

Právo, jim

Stav informačních technologií na základních školách v době, kdy už jsou běžnou součástí každodenního života, je kritický. Školy trpí nedostatkem počítačů, a pokud už je mají, jsou většinou zastaralé. Děti se k nim mimo výuku nedostanou, dokonce ani učitelé nemají vlastní počítač coby pracovní pomůcku.

Foto: Jiří Mach, Právo

Vzor pro budoucnost ze ZŠ T. G. M. v České Kamenici: Každé dítě se svým iPadem napojeno na interaktivní tabuli

Článek

Takové jsou výsledky šetření České školní inspekce (ČŠI) na všech základních školách ČR. Ve srovnání ostatních zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si země stojí v horší polovině.

„Toto jsou oblasti, které považujeme za krizové, protože pokud nedojde k obnově, modernizaci a propojení IT prostředků do sítí, tak se budou naše školy postupně mezinárodně propadat,“ uvedla ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová.

V průměru vychází osm žáků na jeden počítač. Při srovnání se stavem před třemi lety nedošlo k žádnému posunu. Podařilo se však mírně počítače omladit, a to díky projektu „EU peníze školám“, což je momentálně jediná systémová podpora IT na školách. V roce 2009 bylo na školách jen 27 procent moderních počítačů starých maximálně tři roky. V roce 2012 už jich bylo 43 procent.

„Nicméně 20 procent počítačů je starších sedmi let. Na takových počítačích už nelze takřka nic provozovat,“ poznamenal k tomu šéf odboru ICT při ČŠI Kamil Melichárek.

Podle něj mimo jiné z kontroly vyplynulo, že nadpoloviční většina počítačů pořád používá systém Windows XP, který už ani není podporován výrobcem. Modernější programy Windows Vista nebo Windows 7 využívá jen třetina škol.

Dva učitelé na jeden počítač

Kritický je podle inspektorů nejen počet, ale i dostupnost počítačů. Z 80 procent jsou totiž počítače ve školách soustředěny ve speciálních učebnách, kterých má škola zpravidla jednu nebo dvě, v nichž takřka nepřetržitě probíhá výuka. Mimo vyučování se tak děti k počítačům nedostanou. Co si však inspektoři pochvalují, je posun ve využívání internetu. „Potěšující je, že žádná škola již nevyužívá vytáčené připojení. Řada škol využívá dvojí připojení, řešeno je tedy i zálohování této služby,“ stojí ve zprávě ČŠI.

Podle Melichárka nicméně 14 procent ředitelů stále ve své kanceláři nemá žádné internetové připojení. Tím se ilustruje také dostupnost počítačů pro učitele. Průměrně vychází jeden počítač ve škole na 2,2 učitele. Navíc počítače mnohdy ani nejsou v kabinetu, ale třeba v třídách nebo počítačových učebnách, čímž je dostupnost ještě omezenější.

Podle zprávy ČŠI tento fakt znemožňuje učitelům systematickou přípravu na výuku při využití moderních technologií, v důsledku čehož se pak ve výuce příliš nepoužívají.

„Neznám podobné řemeslo v ČR, kde by se požadovalo vysokoškolské vzdělání, ale ten zaměstnanec neměl k dispozici svůj vlastní počítač,“ kroutil hlavou Melichárek.

Ani kondice počítačů určených pro pedagogy není nejlepší. Téměř dvě pětiny jsou starší pěti let, mladších tří let jen třetina. V tomto ohledu totiž nebylo možné čerpat z prostředků EU peníze školám.

Boom interaktivních tabulí k ničemu

Tento projekt má ale i své neefektivní stránky. Díky němu masivně vzrostl počet interaktivních tabulí. Před třemi lety měla průměrně každá škola jednu tabuli, dnes se průměr vyšplhal na 4,4.

Jenže jejich využití je chabé. Učitel na ní může předvádět prezentace, děti ji mohou například dotykem ovládat. Ale to lze na běžných školách chápat jen jako doplněk výuky. Při počtu 25 dětí ve třídě jejich využití téměř postrádá smysl. Podle Melichárka jich některé školy nakoupily značné množství a skoro je ani nepoužívají.

Ale to platí pro využívání kterýchkoli moderních technologií. Na 1. stupni se podle inspekce IT technologie v 73 procentech případů při výuce vůbec nepoužívají. Dokonce se našla i škola, na které se nepoužívaly ani v hodinách informatiky, a to na obou stupních. Celkově se na 2. stupni využívají moderní technologie na 35 procent.

Kde na to vzít?

Ukázalo se také, učitelé s praxí delší než tři roky své mladší kolegy v některých ohledech v IT dovednostech předčí, ba je i mírně častěji využívají.

„Největším problémem je velká podfinancovanost regionálního školství, a to dlouhodobá. Tady se na nové věci, popřípadě nové úkoly učitelé nepřipravují. Nemají dostatečné kompetence, a když už je mají, tak zase nemají přístup k počítačům ve své škole,“ vysvětlila Hofmannová.

Podle ní tkví problém v tom, že výbava škol technologiemi se nepřisuzovala za povinnost ministerstvu, ale zřizovatelům, což jsou zpravidla obce. „Zároveň víme, že řada obcí je na tom špatně a dost záleží na tom, jestli má starosta nějaký pozitivní vztah k IT,“ dodala Hofmannová.

Největším vládním projektem na podporu IT ve školách byl v roce 2001 sedmimiliardový projektu Internet do škol, který realizoval Český Telecom. Stovky škol se podařilo zapojit do sítě, a to převážně přes pevnou linku. Projekt zajistil pro školy i počítačovou výbavu, čtyři až 12 přístrojů na školu v závislosti na její velikosti. Některé školy ovšem zjevně svůj technický aparát od té doby pořádně neobměnily.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám