Článek
Existuje sice množství hypotéz a vysvětlení pro vznik falešných vzpomínek, žádná z nich ale neměla vědeckou podporu. To se změnilo až letos, kdy se českým vědcům Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) podařilo poodhalit tajemství známého fenoménu. Ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU prokázali, že déjà vu skutečně souvisí s děním v mozku a podpořili tak neurologický původ jevu.
„U 113 dobrovolníků jsme pomocí magnetické rezonance provedli vyšetření mozku. Díky nové, velmi citlivé metodě, jsme porovnali velikosti mozkových oblastí mezi jedinci, kteří déjà vu nezažili a těmi, u kterých se vyskytuje nebo se s ním setkali v minulosti,“ vysvětlil Milan Brázdil, hlavní autor přelomového výzkumu.
Vědci Masarykovy univerzity pracovali i s magnetickou rezonancí
Detailní analýza prokázala rozdíly v množství šedé hmoty v některých částech mozku. Nejvíce změn bylo nalezeno v oblasti hipokampu, což jsou struktury, ve kterých vzniká paměť. Právě tyto struktury byly u lidí, kteří déjà vu zažili, mnohem menší, než u těch, kteří se s tímto fenoménem dosud nesetkali. „Čím častěji se dejà vu vyskytovalo, tím byly tyto struktury menší,“ doplnil Brázdil.
Vědci dále zjistili, že na četnost výskytu déjà vu má vliv také stres nebo míra dosaženého vzdělání. Podle této teorie by déjà vu nejčastěji zažívali vystresovaní lidé s vysokoškolským diplomem. „Jedná se ale o velmi komplexní problém, proto není možné závěry takto zobecňovat,“ vysvětlil Brázdil.
Výsledky brněnských vědců uveřejnil mezinárodní časopis Cortex a autoři jsou pozváni na několik zahraničních konferencí. Jedním z přínosů výzkumu je i to, že použitá metoda, tzv. source-based morfometrie, je schopna rozlišit i velmi malé rozdíly uvnitř jednotlivých částí mozku. Do budoucna se tak dá využít například ve výzkumu schizofrenie.