Hlavní obsah

Mladý český vědec chce výrazně přispět k boji s rakovinou

Právo, Petr Kozelka

Od dob, kdy alchymisté podobně jako v legendárním filmu Pekařův císař rozbíjeli kladivem atom, se věda posunula notně kupředu. V laboratořích Masarykovy univerzity nyní cílí vědci na samu podstatu života a zkoumají pochody v nejmenších buněčných strukturách. Jedním z nich je dvaadvacetiletý student biochemie Michal Jež. Zabývá se výzkumem specifického proteinu, mohl by tak přispět k výraznému posunu v boji s rakovinou a dalšími nemocemi.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Michal Jež tráví v laboratoři maximum času ve snaze rozklíčovat jeden z proteinů.

Článek

Jeho vědecký projekt probíhá v rámci bakalářské práce. „Pracuji na kvasinkovém proteinu, kvasinky totiž mají velmi podobnou strukturu jako lidské buňky, ale jsou jednodušší a lépe probádané. Při dobrých výsledcích se pak dá hledat podobnost s buňkami lidskými. O mém proteinu je známo jen to, že pracuje s DNA, snažím se o něm zjistit co nejvíc, i když není moc ochotný ke spolupráci,“ smál se Jež nad objektem svého bádání, který jinak nese odborné označení kvasinková replikativní helikáza Hcs1.

Jež se už od dob studia na gymnáziu zajímal o to, jak to v lidském těle funguje. „Bavila mě chemie a biologie, takže v přihlášce na vysokou školu jsem zkusil biochemii a ono to vyšlo,“ přiblížil počátek své slibné kariéry Jež.

Ale nejenom laboratoří živ je člověk. „Dřív jsem hodně tancoval street dance, teď spíš čas trávím s kamarády, rád zajdu do kina nebo na výlet, i na pivo se chvilka najde,“ dodal s úsměvem Jež.

Tajemství sebedestrukce

Na svém projektu pracuje v Laboratoři rekombinace a oprav DNA pod vedením Lumíra Krejčího. „Chceme pochopit, jaká je funkce proteinu, jaké jsou jeho vlastnosti, na základě toho pak můžeme zkoumat jeho úlohu v buňce. Zatím jsme na počátku, o proteinu není nic známo, jen to, že hraje roli při replikaci, neboli zdvojení genetické informace, takže by měl patřit mezi zásadní proteiny. Jako by v buňce způsoboval něco, co poškozuje DNA, a už to je zajímavé, že buňky v sobě mají cosi, co negativně působí na jejich zdraví,“ vysvětlil Krejčí.

Práci mimořádně nadaného studenta podporuje i Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, díky kterému se může mladý vědec jazykově vzdělávat, navštěvovat semináře a workshopy a absolvovat stáže ve špičkových společnostech. Cílem práce v celé brněnské laboratoři je pak porozumění procesům, které se dějí v buňkách, když dojde ke zlomu v molekule DNA. Takové zlomy totiž mohou mít fatální důsledky, vedou i k buněčné smrti nebo naopak k nekontrolovatelnému množení, a tedy ke vzniku rakoviny.

„Musíme být zdrženliví k tomu, co by porozumění proteinu mohlo přinést. Ale všechno, co souvisí se stabilitou DNA a jejím poškozením, má souvislost s rakovinou a dalšími onemocněními,“ zakončil Krejčí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám