Článek
Vcelku na zemský povrch například dopadne téměř dvoutunové zrcadlo teleskopu, které je velmi odolné proti teplu.
Dopad nefunkčního satelitu je považován za poměrně nebezpečný právě z toho důvodu, že fragmenty zařízení mají vysokou odolnost, a proto neshoří při vstupu do atmosféry, a to i přesto, že rychlost při návratu bude dosahovat zhruba 28 tisíc kilometrů za hodinu.
Předpokládá se, že se družice vážící dohromady 2,4 tuny rozpadne na zhruba 30 kusů, z nichž největší bude zrcadlo teleskopu, které váží 1,7 tuny.
ROSAT (ROentgen SATellite) je orbitální observatoř, která byla vypuštěna v roce 1990 za účelem detekování rentgenového záření ve vesmíru. Fungovala do roku 1999 a za dobu své činnosti našla zhruba 80 tisíc zdrojů rentgenového záření a asi šest tisíc zdrojů ultrafialových paprsků.
Družice nemá žádný pohonný systém, a proto se s ní nedalo už manévrovat. Navíc se její trajektorie nedá tak přesně určit. Svou roli sehraje především sluneční aktivita, která silně ovlivňuje podmínky ve svrchních vrstvách atmosféry.
Pravděpodobnost, že trosky družice zasáhnou někoho na Zemi, je 1:2000, což je více než u nedávného pádu satelitu UARS, kde pravděpodobnost činila 1:3000.[celá zpráva]
Kvůli vysoké rychlosti družice a zemské rotaci nelze s jistotou určit přesný čas a místo dopadu. Přesnější odhady budou moci odborníci učinit asi deset hodin před vstupem satelitu do atmosféry.
