Hlavní obsah

Sexuální výchova je pro ředitele škol tabu. Bojí se o ní mluvit

Právo, Marek Přibil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Řekne-li se dneska sexuální výchova, zdá se, že se rozklepou kolena i těm neotrlejším ředitelům a ředitelkám základních škol. Okamžitě zmlknou, zpanikaří nebo pokládají telefony.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Debaty o sexu jsou obvykle provázeny rozpačitým hihňáním a smíchem.

Článek

Za vším je strach, aby si nezadělali na problém u zřizovatelů či přímo na ministerstvu školství. To se totiž staví k otevřenému výkladu na téma pohlavní život rezervovaně, a dokonce chce podle ČT sexuální výchovu z povinné výuky na základních školách vyškrtnout.

O hrozbě chorob či zneužití mají informovat rodiče

Stejně tak má zmizet varování před pohlavně přenosnými chorobami či zneužíváním dětí. Údajně kvůli tomu, že si rodiče nepřejí detailní informace o navlékání kondomu a antikoncepci.

Vyplývat to má z dokumentu ministerstva o změnách vzdělávacích programů. Nově by se děti měly učit naopak charitu. Ministr Josef Dobeš (VV) měl nápad konzultovat i s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou.

Podle ministra by prvotní informace o sexu měli dětem poskytnout především rodiče a pak učitel, kterého znají a ke kterému mají důvěru. „Ovšem zpráva, že sexuální výchovu v našich školách nahradí charita, je naprosto scestná,“ reagoval ministr.

Jana Jochová, místopředsedkyně Výboru na ochranu práv rodičů, jemuž prý jde Dobeš na ruku, míní: „Povinná sexuální výchova by opravdu být neměla. Nemůže být povinné, že vaše dítě se bude učit masturbovat.“

Sexuoložka Hana Fifková soudí, že zahrávat si se sexuální výchovou může být riskantní.

„Očištění sexuální výchovy od témat, jakými jsou třeba pohlavní choroby, mi přijde neskutečně hloupé. Ve školách, kde sexuální výchovu dlouhodobě a dobře vyučují, je menší riziko, že děti onemocní pohlavní chorobou nebo že dívky nechtěně otěhotní,“ řekla včera Právu.

V posledních letech epidemiologové varují před raketovým nárůstem počtu syfilidy. „Zároveň upozorňuji, že mladí se přestali bát HIV,“ dodala Fifková. Domnívají se totiž, že nemoc AIDS, kterou virus způsobuje, není smrtelná. Opak je pravdou. Nadto léčba, jež pouze propuknutí choroby zpomalí, má často závažné vedlejší účinky.

Školy: Je to ožehavé

Na dotaz, zdali na škole sexuální výchovu povinně učí, včera řekla Právu ředitelka základní školy v Praze 13: „Opravdu se nezlobte, na to nebudu odpovídat. To nejde.“ Šéf jiné ZŠ, z Prahy 4, na stejný dotaz odpověděl: „Jsem ředitelem teprve měsíc, jsem zavalen papíry a k tomuto se teď nemohu vyjadřovat. A ani to teď není vhodné. Nezlobte se.“

Další ředitelka, ze ZŠ v Praze 2, uvedla: „To bych se musela zeptat zástupkyně. Ta to zná. Ale ne, nezlobte se. Je to ožehavé.“ Podobně odpověděli další tři oslovení ředitelé napříč Českem.

Podle ministerstva je sexuální výchova součástí povinného rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, ze kterého školy vytvářejí své vlastní programy. Prolíná se tak různými předměty. Nejčastěji je součástí předmětu výchova ke zdraví.

„Snahu některých subjektů, aby se ze sexuální výchovy stal samostatný nepovinný předmět, ministerstvo nepodporuje. Připravuje pouze revizi rámcového programu, a to především z pohledu zapracování standardů a odstranění chyb zjištěných kontrolou ze strany České školní inspekce,“ uvedl v úterý tiskový odbor úřadu.

Ministerstvo vydalo v roce 2009 pro učitele speciální učebnici pod názvem Sexuální výchova – vybraná témata. Příručku, která zmiňuje rizika spojená se sexem, odlišnou sexuální orientaci, dysfunkce či sexuální deviace, záhy Dobeš stáhl z webu. Učitelům radí, která témata mají zařazovat již od první třídy.

Dobeš: Nejsem tmář

K plánu, že chce nyní školství sexuální výchovu „pročistit“, se včera v Senátu kriticky vyjádřil stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD): „Když jsem viděl ten materiál, tak jsem byl v šoku, protože se mi zdá, že se vrací tmářství.“

Dobeš se brání: „Odmítám nařčení z tmářství. Jediné, co jsem udělal, bylo stažení příručky k sexuální výchově, kde si z toho soukromí autoři chtěli udělat za ministerské peníze vlastní byznys. Příručku je možné používat, ale ne s doporučením ministerstva.“

Reklama

Výběr článků

Načítám